Vzorový příklad - Service Area
Papírnictví v Olomouci
Ukázka se opět týká papírnictví v Olomouci, jako u příkladu pro Buffer analýzu. Můžeme si pak na závěr ukázat rozdíly ve výsledku těchto dvou analýz. Znovu se tedy představme si situaci, že bychom si v Olomouci chtěli otevřít nové papírnictví. V současné době je jich tu celkem 13 a my bychom chtěli přidat jedno další. Řekněme, že pro nalezení vhodné lokality využijeme funkci Service Area a vygenerujeme si obslužné zóny kolem stávajících paírnictví. Stejně jako u Bufferu zvolíme hraniční vzdálenost 300 a 600m, což jsou vzdálenosti představující zhruba 5 a 10min pěší chůze (při průměrné rychlosti 4km/h). To je doba, kterou jsme ochotni absolvovat pro nákup.
Vstupní data do analýzy Service Area
Vygenerované obslužné polygony představují konkrétní obslužné zóny pro dané zařízení. Na začátku jsou prázdné a teprve po vyřešení analýzy se vytvoří. V jejich atributech se nachází informace o tom, ke kterému zařízení náleží (pole Facility_ID). Při tvorbě obslužných zón lze nastavit také bariéry, které slouží k dočasnému omezení a přidávají větší odpor na části sítě. Po vytvoření nové síťové vrstvy jsou bariéry prázdné, naplní se pouze, když do nich přidáme nějaké objekty nebo silnice, kterým se chceme vyhnout. Mohou být v podobě liniové nebo polygonové.
Je patrné, že rozdíl mezi Buffer a Service Area je značný. Metoda obslužných zón je přesnější, protože respektuje danou síť. Ve výřezu je zobrazeno přibližně stejné území jako v ukázce pro Buffer a pro srovnání je zde vložena vrstva Bufferu. Vyplývá, že místo, které jsme si předtím určily jako vhodné pro nové papírnictví se stává ještě vhodnějším, protože obslužné zóny jsou oproti bufferu menší a tudíž máme větší šanci na více zákazníků z přilehlých škol.