Interaktivní mapa Olomoucké pevnosti
FORTY
FORTY
zachován zachovánzanikl zanikl 
Pozůstatky pozůstatkyNevybudován nevybudován
Zavřít
POZŮSTATKY
POZŮSTATKY OPEVNĚNÍ
pozůstatky - budova budovapozůstatky - brána brána
pozůstatky - hradba hradbapozůstatky - ostatni ostatní
Zavřít
DOCHOVANÉ STAVBY
DOCHOVANÉ STAVBY
dochováno - budova budovadochováno - brána brána
dochováno - hradba hradba
Zavřít
SLOVNÍČEK
Zavřít
Fort
Předsunutý samostatný pevnostní prvek. Pro fort lze použít také označení pevnůstka, lagerwerk, lagerfort nebo také werk.
Zpět
Bastion
Bašta pětiúhelníkového tvaru, vystupujcí z hradeb špicí do příkopu. Bastion se skládá ze dvou líců, dvou boků a šíje. Z bastionu vedly boční (flankovací) a šikmé palby, které bránily přilehlé kurtiny a sousední bastiony.
Zpět
Kasemat
Prostor chráněný proti odstřelování, zpravidla klenutý, umístěný v podzemních i nadzemních fortifikačních prvcích pevnosti.
Zpět
Reduit
U bastionového typu opevnění se jednalo o samostatnou pevnůstku uvnitř ravelinu. Byla to kasematová stavba uvnitř fortu, která sloužila nejen jako kasárenský a skladovaný objekt, ale i jako místo poslední obrany.
Zpět
Kurtina
Spojovací hradba mezi dvěma prvky opevnění.
Zpět
PŘEHLED
Zavřít
Forty
Fort I
Fort II
Fort III
Fort IIIa
Fort IV
Fort V
Fort Va
Fort VI
Fort VII
Fort VIII
Fort IX
Fort X
Fort XI
Fort XIII
Fort XV
Fort XVII
Fort XVIII
Fort XIX
Fort XX
Fort XXI
Fort XXII
Fort Tabulový vrch
Fort Šibeniční vrch
Pavlovičky
Fest Baba
Fest Chlum
Fest Svatý Kopeček
Zpět
Pozůstatky původního opevnění
Brána Všech svatých
Hradby - Studentská ulice
Prostor Barbořiny brány
Prostor Blažejské brány
Prostor Jakubského mlýna
Prostor Jakubského přístavu
Prostor Kateřinské brány
Prostor Litovelské brány
Prostor Mořických kasáren
Prostor Nové brány
Prostor Putzentürl-pförtl
Prostor Rohelské brány
Prostor Střední brány
Prostor Vnitřní Hradské brány
Růžová branka s opevněním
Stavidla - Mlýnský potok
Stavidla - Mlýnský potok
Stavidla - Morava
Stavidla - Morava
Vstup do Locatelliho bastionu
Zpět
Dochované stavby
Barokní prachárna
Cikánská brána
Část hradeb - Bezručovy sady 1
Část hradeb - Bezručovy sady 2
Část hradeb - Bezručovy sady 3
Dům armády
Hanácká kasárna
Hranolová obranná věž
Katovská brána
Korunní pevnůstka
Michalský výpad
Okrouhlá románská věž
Salzerova reduta
Staroměstská kasárna
Špitálský bastion
Tereziánská zbrojnice
Terezská brána
Vodní kasárna
Vojenská pekárna
Židovská brána
Zpět
O aplikaci:
Tuto mapu vytvořil Adam Štencek v rámci své diplomové práce na Katedře Geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2015.
Pro zpracování bylo využito open-source knihovny Leaflet a JavaScript knihoven jQuery.

Použitá literatura:
Táborová pevnost Olomouc - Michael Viktořík
Císařsko-královská Olomoucká pevnost - Jan Bednář
Táborová pevnost Olomouc - Michael Viktořík a Císařsko-královská Olomoucká pevnost - Jan Bednář

Použité fotografie:
http://www.pevnost-radikov.cz/
http://cisarska-pevnost.cz/
http://www.spqo.cz/
Zavřít
HISTORIE
Zavřít
Bastionová pevnost
Po skončení první slezské války v roce 1742, v důsledku které ztratila císařovna Marie Terezie převážnou část Slezska, se Olomouc náhle stala pohraničním městem. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto postavit moderní bastionovou pevnost. Projektem této pevnosti byl pověřen původem francouzský inženýr Bechade de Rochepin, jenž navrhl důmyslný systém obrany města v několika okruzích využívající i dřívější hradby. V roce 1757, kdy byla výstavba dokončena, byla "Hlavní a hraniční pevnost Olomouc" obehnána sítí mohutných bastionů, ravelinů (pevnostní stavba chránící kurtinu, tj. hradbu mezi boky dvou sousedních bastionů, vodních příkopů, stavidel, naslouchacích a minových chodeb.
Zpět
Táborová pevnost
Po Napoleonských válkách se pevnostní stavitelství zaměřilo na udržení nepřítele co nejdále od pevnostního jádra. Z důvodu velké finanční náročnosti nebylo výhodné nadále rozšiřovat bastionové opevnění. Novým způsobem ochrany pevnostního jádra byla stavba předsunutých (detašovaných) fortů (pevnůstek), které dokázaly ochránit mnohonásobně větší území. Výstavba prvních detašovaných pevnůstek (fortů na Tabulovém vrchu a Šibeničním vrchu) spadá do období 1838-1846. Od 40. let 19. století existoval projekt fortové pevnosti Olomouc, ke kterému ale z finančních důvodů nedošlo. Výstavba uzavřeného prstence fortů začala až v 50. letech a u jejího zrodu stál plukovník Julius Wurmb. Původně se počítalo s celkem 25 forty označenými římskými číslicemi. Z finančních nedostatků nebyly forty vystavěny najednou a budování některých trvalou značnou dobu. V další etapě v 50. a 60. letech byla část objektů přestavěna z provizorní do permanentní podoby. Třetí etapa, probíhající do 70. let 19. století, z důvodu stále pokročilejší techniky dělostřelectva, pro posílení obrany jádra pevnosti, bylo plánováno vystavění dalších předsunutých festů (celkem 12 objektů). Byl z nich ale postaven pouze jeden fort v Radíkově. Tím byla dovršena výstavba "Císařsko - královské olomoucké pevnosti". Postupující dobou nebyly další objekty přistavovány, ale naopak bourány až do té doby, kdy byla olomoucká pevnost úplně zrušena v roce 1886 jako důsledek uzavření spojenecké dvojspolkové smlouvy s německou říší v roce 1879.
Zpět