Významné dřeviny

Po konzultacích s Ing. Pavlem Havránkem byly do této podkapitoly vybrány dřeviny, které mají pro botanickou zahradu důležitý význam, ať už svým stářím, vzrůstem či se jedná o neobvyklý druh nebo jedinečnost jeho výskytu v těchto klimatických podmínkách. Pro podrobnější charakteristiky biologických znaků těchto několika jedinců bylo kromě vlastních měření a poznatků použito odborné literatury Mentlíka a kol. (1986) a Heikeho (1978).

Betula humilis – bříza nízká

Tento keř roste především v mírném pásmu severní polokoule. Je nenáročná na polohu, půdu i klimatické podmínky, ale potřebuje dostatek světla. Kvete v dubnu až květnu.

Betula Schmidtii – bříza Schmidtova

Má zajímavé zbarvení borky a nápadně žluté zbarvení podzimního listí. Na zahradě je tento druh zastoupen jedním exemplářem, získaným v roce 1995, asi 4 metry vysokým.

Cryptomeria japonica – kryptomerie japonská

Je domovem v Japonsku a Číně. Má leskle světle zelené šídlovité, 1 – 2 cm dlouhé jehlice, srpovitě zahnuté. Většinou až po čtyřiceti letech se objevují červenohnědé, téměř kulaté šišky. Požaduje mírně přistíněné, před silnějšími větry chráněné stanoviště a špatně snáší pozdní mrazíky a delší sucho. Roste velmi pomalu, ale její současná výška dosahuje 25 metrů.

Gingko biloba – jinan dvoulaločný

Botanicky i esteticky velmi cenný, v zahradě roste pouze jeden zástupce tohoto druhu. Má světle zelené zcela charakteristické olistění. Semenem je tvrdá pecka ve švestkovitém žlutozeleném až 2,5 cm dlouhém obalu. I přesto, že je nenáročný a netrpí chorobami ani škůdci, je tento jedinec slabě olistěný a silně trpí suchem.

Gymnocladus dioicus – nahovětvec kanadský

Pro tento strom jsou typické tlusté, parožím podobné větve. Má šedou kůru, která je brzy rozpukaná v tmavou borku odlupující se v podélných šupinách. Listy jsou velmi velké, 80 – 100 cm dlouhé. Strom pochází ze střední a východní části USA a vyžaduje výslunné stanoviště a mírně vlhké půdy. Pro botanickou zahradu je to jeden z nejvýznamnějších druhů. Je to samčí jedinec 26 metrů vysoký a v celé České republice k němu neexistuje samičí partnerka.

Chamaecyparis Lawsoniana – cypřišek Lawsonův

Pochází ze západní části Severní Ameriky. Potřebuje zastínění a vyhovuje mu vlhčí stanoviště a lehké hlinitopísčité humózní půdy. Jako jediný cypřišek nese v našich podmínkách klíčivá semena. Tento druh je na zahradě zastoupen čtyřmi kusy.

Larix kaempferi – modřín Kaempferův

Je malebný strom s řídkou nepravidelnou korunou a vodorovně postavenými větvemi. Typické jsou do svazečků stažené modrozelené opadavé čárkovité a ploché jehlice, poměrně podobné cedrovým listům. Jeho významným okrasným prvkem jsou šišky. Tento druh modřínu vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost.

Malus Sieboldii – jabloň Sieboldova

Je sporý keř s rozkladitými větvemi, původem z Japonska. Jen zřídkakdy je větší než 3 metry. Květy v poupěti jsou růžové, později světle růžové. Typické jsou drobné žlutohnědé plody. Na zahradě se vyskytuje pouze jedna, je to velmi neobvyklá a šlechtěná odrůda, mající proto důležitý význam.

Platycladus orientalis

Je velmi starý asi 15 metrů vysoký exemplář, jehož koruna je již značně prořídlá.

Pseudotsuga cesium - douglaska

Jejím domovem je západní část Severní Ameriky a východní Asie. Je to velmi zajímavý, statný a esteticky cenný jehličnan, který potřebuje vlhčí stanoviště, ale trvalé přemokření mu škodí. V příhodných podmínkách, jaké mu skýtá botanická zahrada, je dosti vitální a má roční přírůstek 20 cm i více. Pro tento druh jsou typické měkké štíhlé jehlice, špičaté jasně kaštanově hnědé pupeny a osobitá balzámová vůně po rozemnutí jehlic.

Taxus baccata – tis červený

Je rozšířen v Evropě, v severní Malé Asii, od Kavkazu až do severní Persie a v západní Africe. Vyžaduje kypré, živné a dobře propustné půdy. Pro tento strom je typická široce kuželovitá koruna. Často je od země vícekmenný a kmeny mohou navzájem srůstat. Má zploštělé, leskle tmavozelené jehlice s málo nápadnými pruhy průduchů. V zahradě se vyskytuje ve třech kusech vysokých od 2,2 do 10 metrů.

Thuja plicata – zerav obrovský

Je vysoký, úzce kuželovitý strom s tlustou, podélně pásovitou, červenohnědou šupinatou borkou. Jeho větve často zapouštějí kořeny a vyvíjejí se vzpřímeně rostoucí dceřiné kmeny. Je rozšířen v pacifické Severní Americe. U nás je ceněn jako solitérní strom nebo do živých plotů. Na zahradě je zastoupen celkem devíti kusy, které jsou mimořádně vzrostlé.