Charakteristika pěstovaných rostlin

V současnosti jsou v zahradě venkovní i vnitřní expozice, je zde fóliovník a množárna. Vzhledem k otevřenosti zahrady k jihu, relativně teplému klimatu a chráněností od severu Smetanovými sady, se zde daří i teplomilné květeně z jižních oblastí mírného pásma, jako je každoročně kvetoucí keř Paliurus spina-christi ze submediterránu, Oenothera speciosa z jižní části USA nebo samovýsevem se šířící Gaura lindheimeri z Texasu. Velkou část druhů pěstovaných na botanické zahradě reprezentuje středoevropská květena a květena okrasných zahrad a parků celého světa.

Daří se zde i květeně severovýchodní části Severní Ameriky, protože klimatické podmínky přibližně odpovídají podmínkám naší oblasti. Květena vysokobylinných prérií je překvapivě odolná vůči letnímu suchu. „Její barevná pestrost a druhová rozmanitost společně s morfologickými rozdíly oproti středoevropské květeně přináší zajímavé (poutavé) zpestření pěstovaných sortimentů. Potíže jsou s pěstováním lesní květeny, neboť zdejší půdní podmínky a častá letní sucha jim nesvědčí a některé hynou i přes občasnou závlahu.“

Užitkové druhy, jako kulturní, aromatické a léčivé rostliny jsou nedílnou a velmi důležitou součástí zahrady. Jsou preferovány rostliny vytrvalé, neboť z hlediska způsobu obhospodařování zahrady lze jen obtížně soustavně udržovat jednoleté kultury. K jednomu z nejvýznamnějších druhů patří ozdobná pupalka Oe. Organensis s květy 15 – 18 cm dlouhými a až 10 cm v průměru, pěstovanými pouze v přírodní rezervaci v Novém Mexiku v USA. Mezi další pěstované pupalky patří pupalky z oblasti chilských And: Oe. Stricta, Oe. Odorata, Oe. Acaulis var. Sulphurea, Oe. affinis, Oe. mollissima a také z oblasti jižní části USA: Oe. flava, Oe. speciosa, Oe. teraptera, Oe. rosea, Oe. longissima.

U vchodu do zahradního domku upoutává pozornost Halimodendron halodendron, původem z písků kolem Kaspického moře. Je to stříbřitě zelený trnitý keř z čeledi bobovitých, který má v květnu růžové květy a později nafouklé dřevnaté lusky. Vegetuje zde v písčité navážce, která sem byla dovezena při rekonstrukci budovy. V ní také roste Carex arenaria, Elymus farctus, Ononis repens, Lathyrus maritimus a Carex liparicarpos pocházející z písků u čenkovské stepi (jižní Slovensko).

Koncem léta se v zahradě projevuje útlum mezi kvetoucími rostlinami, a tak upoutávají pozornost především druhy tzv. prérijní americké květeny, jako např. různé hvězdnice s bílými až fialově modrými květy, žlutě kvetoucí Verbesiny, žlutě až žlutooranžově kvetoucí Rudbeckie, nachově až purpurově kvetoucí vysoké Vernonie, fialově kvetoucí Verbena stricta a Amorpha canescens. Žlutě také kvetou různé druhy rodů Coreopsis a Solidago. Z dalších světle žlutě kvetoucích rostlin je zajímavá Ratibida pinnata, až 2 m vysoká.

Mezi trávami se vyskytují pro středoevropany nezvyklé druhy s větvenými lodyhami, nízký Andropogon scoparius a dvoumetrový A. gerardii.

Na záhonech se daří udržovat různé polní "plevele", se kterými se v přírodě prakticky již nesetkáme, jako je např. Caucalis lappula, Scandix pecten-veneris, Agrostemma githago, Bupleurum rotundifolium, Androsace maxima, Coronopus squamatus. Z lesních druhů jsou významné např. Vicia sparsiflora s velkými žlutobělavými květy. Pochází z nejsevernější lokality ve Štiavnických vrších. Ozdobnou funkci plní hrachor sedmihradský (Lathyrus transsilvanicus), který se lokálně vyskytuje v malé oblasti Slovenska (okolí Rožňavy). Historickou, zde vyskytující se rostlinou je kavkazský krtičník, se sytě žlutými květy. Jeho existence je zaznamenána téměř od začátku tohoto století.