Úvod
Potenciál krajiny je obecně schopnost území plnit požadavky společnosti, aniž by došlo ke snížení kvality životního prostředí. (J. Kolejka)
Krajina je složitý otevřený systém, který se působením přírodních a antropogenních faktorů vyvíjí v čase a prostoru. Krajina není statický útvar. V minulosti byly přírodní faktory jediným činitelem v krajině. Krajina byla sama sebou. Postupným rozvojem lidské společnosti a stálým zvyšováním jejich potřeb a požadavků na krajinu se velmi významným stává vliv člověka. K „nepřirozeným“ lidským zásahům do krajiny dochází stále častěji. A to, jak se člověk v krajině a ke krajině chová, zůstává v ní. Někdy je to skrytý zásah, jindy je viditelný na první pohled, ale vždy má na krajinu svůj dopad, ať už pozitivní či negativní. Snahu omezit negativní vliv člověka umožňuje krajinné plánování, které nevylučuje z krajiny žádnou, pro rozvoj společnosti potřebnou činnost, ale hledá soulad mezi ekologickými podmínkami a danou činností.
Společnost o využívání krajiny rozhoduje každodenně. Nový společenský záměr je postaven před odborníky, kteří na základě dostupných podkladů rozhodují o vhodnosti či nevhodnosti využití krajiny pro daný záměr. Hodnocení podmínek území je velmi důležité pro stanovení reálných rozvojových záměrů v územních plánech měst a obcí. Dříve k rozhodnutí využívali vlastních terénních průzkumů, papírových mapových podkladů, písemných záznamů. V poslední době je výrazným posunem počítačové zpracování datových podkladů, nad kterými je možné díky GIS programům provádět mnoho analýz a využít je ke správným rozhodnutím. Právě hodnocení potenciálu krajiny, do něhož vstupuje velké množství informací, přímo vybízí k využití prostředků GIS.
Velkou výhodou digitálního zpracování je také možnost poskytnutí výsledků pomocí webových technologií, které umožňují zpřístupnění jednotné informace více uživatelům za relativně “nízké“ náklady pro uživatele. Neposkytují se zdrojová data, čímž je zamezeno zneužití dat. A v neposlední řadě je výhodou centrální umístění a správa dat.
|