Pro tuto práci byla zvolena následující kritéria, která jsou seřazena podle jejich významu a důležitosti pro relevantní výsledky této práce:

·        úroveň předzpracování, produkty

·        spektrální rozlišení

·        prostorové rozlišení

·        délka časové řady

·        bezplatný přístup

·        cena

·        šířka záběru

·        spektrální knihovny

·        časové rozlišení

·        formát dat

·        podpora formátů

·        způsob distribuce

Pro potřeby vyhodnocení kritérií byla autorem vytvořena umělá stupnice hodnocení níže uvedených kritérií dle míry jejich významnosti. Každé hodnocení je i přes veškerou snahu do určité míry subjektivní. Větší důraz byl kladen na psaný komentář k jednotlivým kritériím a co možná nejobjektivnější identifikaci objektivních  faktů, které by mohly hrát méně či více významnou úlohu při výběru vhodného typu materiálu.

Vysoká míra významnosti kritéria reflektuje jeho zásadní význam pro výběr, předzpracování a analýzu dat. Nesprávné či nevhodné vyhodnocení uvedeného kritéria může mít za následek výběr nevhodných postupů zpracování s možností většího či menšího množství chyb. U tohoto stupně má uživatel dále na výběr z poměrně široké nabídky materiálů DPZ a jejich výběr je z velké části závislý na uživatelových odborných znalostech.

Nízká míra významnosti indikuje méně zásadní až marginální aspekty výběru vhodného typu dat, nebo takové kritérium, u kterého má uživatel velmi úzké možnosti volby ze služeb a produktů nabízených na trhu.

            Hranice mezi těmito dvěma stupni nelze přesně definovat obecně pro všechna uvedená kritéria. U každého aspektu se tato hranice více či méně přiklání k jednomu z výše uvedených stupňů. Tuto více či méně širokou hranici je možno reprezentovat „stupněm“ pojmenovaným jako střední míra významnosti.

 

Úroveň předzpracování, produkty

            Data senzoru ETM+ jsou dodávána ve 3 úrovních předzpracování v závislosti na požadavcích objednatele [C]:

Level 0R - surová data v základním formátu, ke kterým je přidán kalibrační soubor. Data obsahují i chyby a šumy vzniklé při procesu snímání povrchu (páskování, přítomnost oblačnosti, atd.)

Level 1R - radiometricky korigovaná data s kalibračními parametry (obsahuje údaje o aparatuře, funkci zrcátka, vnitřním kalibračním zářivém zdroji). Obrazová data nejsou geometricky korigována.

Level 1G - radiometricky a geometricky korigovaná data s kalibračními parametry. Radiometricky upravené pixely jsou převzorkovány a transformovány do zvoleného mapového zobrazení. Nejsou provedeny atmosférické korekce. Metody převzorkování jsou kubická konvoluce a metoda nejbližších sousedů. 

          

            U snímků ze senzoru ASTER umístěného na družici TERRA je situace poněkud komplikovanější. Základní úroveň předzpracování je Level 1, který má dvě úrovně [U]:

Ast_L1A – data nezpracovaná (obsahují hodnoty radiance, nikoli  reflektance), definováno prostorové rozlišení, koeficienty geometrické korekce a radiometrické kalibrace jsou přiloženy, nikoliv však aplikovány.

Ast_L1B  –  provedeny geometrické korekce a radiometrické kalibrace,  data obsahují stále hodnoty radiance.

            Další úrovní předzpracování je Level 2. Do té této úrovně jsou zahrnuty následující produkty [U]:

            Ast_04 – jasová (radiační) teplota zemského povrchu

            Ast_05 – emisivita zemského povrchu

            Ast_06 – dekorelační roztažení

Ast_07 – hodnoty radiance převedeny na hodnoty reflektance, provedeny atmosférické korekce

            Ast_08 – kinetická (reálná) teplota zemského povrch

            Ast_09 – atmosfericky korigovaná data radiance

Ast13   – data sledující rozdílné rysy povrchu a oblačnosti nad polárními oblastmi (některé zdroje zahrnují Ast13 do Level 3 a produkt Ast14DEM do Level 4)

                       Level 3 zahrnuje jediný produkt [U]:

                                Ast14DEM – digitální model reliéfu

    Relativní – GCP (Ground Control Points – vlícovací body)   poskytnuté zákazníkem

    Absolutní – geografická poloha DMR je vypočtena z efemerid (údaje o dráze a poloze družice), méně přesné

            Při použití analogových leteckých snímků provádí proces předzpracování uživatel sám. Snímky je nutno převést do digitální podoby a dále podrobit procesům korekce, především geometrické. Data v digitální podobě je možno získat v podobě ortofotomapy, fotomapy nebo jako data geometricky neupravená.

Data získaná v nižší úrovni předzpracování mohou uživateli ušetřit určitou část nákladů. Protikladem snížení nákladů jsou zvýšené nároky a náklady na jejich zpracování, a to především časové, programové a znalostní (ovládání postupů předzpracování a úpravy dat).

Široká nabídka produktů ze senzoru ASTER umožňuje širší výzkum těžební krajiny bez pořízení dalších dat. Především se jedná o produkt digitálního modelu reliéfu, který umožňuje poměrně přesné modelování zemského povrchu zkoumané oblasti. Také produkty zachycující kinetickou či jasovou teplotu povrchu umožňují detekci tepelného znečištění oblasti či tepelných vlastností povrchu (detekce podpovrchového zahoření zbytkového uhlí). Tyto jevy se jako průvodní jevy povrchové těžby uhlí vyskytují poměrně často.

Pokud uživatel nemá z jakéhokoliv důvodu možnost předzpracování dat, existují na trhu firmy, které takovéto předzpracování dat provádějí. Zde je nutno počítat s vyšším finančním zatížením. Nezanedbatelným aspektem tohoto kritéria jsou finance. Autor tomuto kritériu přiřazuje vysokou míru významnosti.

            V tomto kritériu jednoznačně svou širokou nabídkou produktů předčí senzor ASTER množství nabízených produktů ze senzoru ETM+. Letecké snímky v tomto aspektu zaostávají za uvedenými senzory, což je způsobeno především technologií vytváření snímku.  

 

Spektrální rozlišení

Uvedená snímací zařízení jsou si velmi blízká využitím shodných částí elektromagnetického spektra. Senzor ETM+ snímá povrch ve třech pásmech viditelné části spektra (červené RED – zelené GREEN – modré BLUE), zatímco ASTER v této části snímá povrch pouze v červeném a zeleném pásmu. Povrch v blízké infračervené části snímají obě zařízení v jednom spektrálním pásmu (ASTER snímá území v tomto pásmu dvakrát s časovým posunem – využití pro tvorbu digitálního modelu reliéfu). Ve střední infračervené části spektra snímá ASTER povrch celkem v šesti pásmech oproti dvěma pásmům senzoru ETM+. V tepelné části spektra je počet pásem opět vyšší u senzoru ASTER (4 pásma) než u senzoru ETM+ (1 pásmo). Senzor ETM+ disponuje celkem 8 pásmy (pásmo 8 je panchromatické 0,52 - 0,90μm), senzor ASTER počtem 15 pásem [T].

Letecké snímky (analogové i digitální) jsou pořizovány ve viditelné části elektromagnetického spektra. Princip vzniku leteckého snímku odpovídá principu vzniku fotografie, případně digitální fotografie.

Obecně lze říci, že místa zasažená povrchovou těžbou jsou charakteristická přítomností oxidů a hydroxidů kovů. Ty vznikají v průběhu procesu zvětrávání hornin a následné tvorby sekundárních jílových minerálů (Kopačková a Rambousek, 2006). Přítomnost či vznik těchto minerálů je doprovázen dalšími chemickými procesy, které zapříčiňují vznik kyselých vylouženin a mobilizaci těžkých kovů. Tyto a další procesy znečištění životního prostředí je možno analyzovat za použití materiálů DPZ, a to především použitím vhodných kombinací a operací s těmito pásmy. Dostačujícími se jeví spektrální pásma, ve kterých snímají zemský povrch senzory ASTER a Landsat. Tato problematika je podrobněji diskutována v kapitole 9 Aplikace vybraných kritérií.

Spektrální rozlišení snímků je rozhodujícím pro relevantní výsledky požadovaných analýz. Větší počet spektrálních pásem spolu s aspektem jejich šířky umožňuje vyšší počet jejich kombinací, čímž je možno získat větší množství informací o zkoumaných jevech či objektech. K detekci specifického druhu materiálu lze také využít podílů těchto pásem. Autor tomuto kritériu přiřazuje vysokou míru významnosti.

            Při vyhodnocení tohoto kritéria se nelze jednoznačně přiklonit ani k jednomu z uvedených senzorů. Senzor ASTER sice disponuje větším počtem pásem, ovšem z rešeršní části této práce plyne, že využití senzoru ETM+ pro výzkum těžební krajiny je vyšší než u senzoru ASTER. Vzhledem k faktu, že letecké snímky nejsou pořizovány ve více pásmech, lze tento typ dat použít pouze na omezený počet analýz, ve kterých se nepracuje se spektrálními pásmy. Velmi efektní se ovšem jeví vizualizace výsledků některých analýz na podkladu, který je tvořen právě leteckými snímky.  

 

Prostorové rozlišení

            Prostorové rozlišení leteckých snímků dosahuje hodnot, jimž nemohou družicové snímky prozatím ve větší míře konkurovat (viz. Tab. 1). U tohoto typu snímků se hodnota velikosti pixelu běžně pohybuje pod hranicí 1 metru . Rozlišení ortofotomap či fotomap z produkce ČÚZK a Geodis je shodně 50 cm .

Velikost obrazového elementu (pixelu) u družicových dat je předem známa a nelze ji na přání uživatele libovolně měnit.

Tab. 1 Prostorové rozlišení jednotlivých pásem skenerů ETM+ a Aster

Prostorové rozlišení snímků je jedním z rozhodujících faktorů pro bezchybnou identifikaci a následné vyhodnocení objektů zachycených na těchto snímcích. Při volbě snímků je nutno přihlédnout především k prostorovému uspořádání a velikosti objektů, které mají být analyzovány. Ty, které souvisí s povrchovou těžbou uhlí, bývají obvykle velmi rozsáhlé a poměrně snadno identifikovatelné i během prvotní prostorové orientaci na snímku. Velikost elementárního prvku by měla odpovídat plošnému rozsahu studovaných jevů či objektů. Lze říci, že výše uvedené senzory a jejich produkty, jsou velmi vhodné pro výzkum těžební krajiny v malém a středním měřítku. Detailnější identifikace objektů by měla být doplněna materiály s vyšším prostorovým rozlišením, např. ortofotomapou. Autor tomuto aspektu přiřazuje střední míru významnosti.

            Jako problematická se jeví hodnota velikosti pixelu u pásma z termální části elektromagnetického spektra u obou senzorů. Její několikanásobně vyšší hodnota vzhledem k ostatním pásmům má za následek degradaci prostorové informace při použití tohoto pásma. Řešením je převzorkování na jednotnou velikost pixelu u všech pásem. V tomto kritériu nelze výrazně upřednostnit ani jeden ze zmiňovaných senzorů.

 

Délka časové řady

Landsat 7 zachovává kontinuitu v datové řadě, kterou začal v roce 1984 pořizovat Landsat 4 skenerem Thematic Mapper (TM). První scéna ze skeneru ETM+ na Landsat 7 byla pořízena v neděli 18. 4. 1999 a zveřejněna o čtyři dny později [A]. 

            Družice TERRA byla vypuštěna 18. 12. 1999 a první snímek byl zaznamenán 24. 2. 2000. Délka operability senzoru ASTER je tedy přibližně o 10 měsíců kratší než je tomu u senzoru ETM+. Podstatným rozdílem je ovšem návaznost družice Landsat 7 na provoz družice Landsat 5, čímž je fakticky časová řada prodloužená až do roku 1984 [A].       

Nejdelší časovou řadou tvořenou analogovými leteckými snímky disponuje Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce (VGHMÚř). Archiv obsahuje přes 800 000 snímků a délka časová řady přesahuje 50 let. Snímání území digitálními přístroji bylo zahájeno až s příchodem digitálních technologií snímání, což představuje období přibližně od poloviny 90. let minulého století. Časová řada leteckých snímků u soukromých subjektů je ovlivněna poptávkou zákazníků – z pořízených snímků si firmy budují vlastní archívy. Odlišná situace je u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), který aktualizaci nabízené ortofotomapy provádí v pravidelných intervalech (3 roky) [V].

            Analýza časových řad snímků zachycujících vývoj těžby je poměrně hojně využívána. Těžební krajina je velmi dynamicky se měnící krajinou. Vyhodnocení časových změn se může týkat mnoha parametrů jako např. hodnocení úspěšnosti rekultivace, změny v plošném rozšiřování lomů či postup chemického znečištění. Některé z aspektů je nutno vyhodnocovat v krátkých časových intervalech (velkoobjemové svahové pohyby). Vyhodnocení rekultivací – vzhledem k délce tohoto procesu – je proveditelné po uplynutí několika let či desítek let.

            Délka časové řady je významným faktorem při analýzách změn např. využití země. Při výběru snímků pro studium změn během časového období je nejefektivnější zvolit snímky pořízené stejným snímacím zařízením. Pokud vybraný senzor nedisponuje dostatečně dlouhou časovou řadou, je v některých případech možné chybějící snímky nahradit snímky jiného senzoru. Zde ovšem vyvstává problém shody či velmi blízké podobnosti v několika parametrech jako např. prostorové či spektrální rozlišení. V tomto případě se jako vhodné nahrazení ukazuje kombinace vybraných pásem snímků senzorů ASTER a Landsat. Autor tomuto kritériu přiřazuje střední míru významnosti.

            Délka časové řady leteckých snímků zde výrazně převyšuje možnosti studia časových řad za použití snímků družicových. Letecké snímky z různých zdrojů lze v závislosti na několika faktorech poměrně úspěšně kombinovat.

 

Bezplatný přístup

V současné době preferuje Evropská unie a USA zcela rozdílnou politiku poskytování dat tohoto typu. USA postupně umožňují bezplatné stažení snímků pořízených senzorem Thematic Mapper, které pokrývají převážně americký a evropský kontinent. V Evropě tento přístup prozatím není ve větší míře praktikován. V tomto archivu USGS jsou také umístěny vybrané snímky ze senzorů Aster, Modis a EO-1 [W].

            Bezplatný přístup k leteckým snímkům našeho území je poskytován téměř výhradně pouze pro studijní účely nebo se záměrně degradovanou hodnotou prostorového rozlišení. Pokud nejsou snímky poskytnuty zcela zdarma, pro studenty existuje možnost získat tato data s větší či menší slevou. Získat družicová data zdarma, i pro studijní účely, je téměř nemožné. Tato data případně poskytují pro studijní účely jejich majitelé, kteří je již zakoupili za plnou cenu.

            Vzhledem k autorovým zkušenostem je bezplatné získání dat poměrně důležitým aspektem při tvorbě studentských, bakalářských či diplomových prací, poněvadž zakoupení satelitních snímků pro potřeba pouze bakalářské či diplomové práce je vzhledem k jejich ceně téměř nemožné. Cena leteckých snímků je nepoměrně menší, ovšem i zde mohou náklady vystoupat do řádu tisíců korun. Situace se liší především ve srovnání soukromého a veřejného sektoru. Zatímco soukromé firmy velmi zřídka poskytují svá data zdarma pro studijní účely, instituce veřejného sektoru – jako majitelé, kteří data zakoupili –  v drtivé většině případů ochotně data poskytnou zdarma. Omezení může nastat například při požadavku pokrytí velkého území. I instituce zabývající se výzkumnou činností jsou také nuceny zakoupit data za stanovenou cenu. Pro komerční použití neexistují téměř žádné výjimky při nákupu dat. Autor tomuto kritériu přiřazuje nízkou míru významnosti. Při využití dat pro studijní účely je tomuto kritériu přiřazena vysoká míra významnosti.

            Tento aspekt je poměrně těžké ohodnotit, poněvadž to, za jakých podmínek budou data bezplatně poskytnuta závisí pouze a jen na jejich majitelích. Pokud se řešitelům podaří získat data se slevou či bezplatně, pozitivně se tento fakt zobrazí v konečné finančním vyhodnocení projektu.

 

Cena

            V následující tabulce jsou uvedeny ceny vybraných produktů jednotlivých senzorů od distributora, společnosti Eurimage. Tato společnost na základě smluvních podmínek s provozovateli družic a stanicemi, přijímající jejich signál, distribuuje v Evropě snímky pořízené senzory na družicích Quickbird, Landsat, ERS, IRS, Envisat Radarsat a Aster.

 

Tab. 2 Ceny vybraných produktů společnosti Eurimage [X]

ETM+		Aster
Scéna	Cena (€)	Scéna	Cena (€)
Full 1R/1G	600	Level 1A, 1B, 2	75
Quarter	550	Ortorekt. snímek	150
Mini	500	DEM	75
Micro	450

 

Cena ortofotomapy z produkce ČÚZK je stanovena na 150 Kč, velikost zobrazeného území odpovídá mapovému listu Státní mapy 1:5000 [V]. Ortofotomapou pokrývající celé území České republiky disponuje např. firma GEODIS Brno. Cena výřezu ortofotomapy pokrývající území 5 km² je 5770 Kč [Y]. V České republice ovšem působí několik dalších firem poskytující služby v oblasti leteckého snímkování.

Při řešení úloh využívající prostorově určená data je právě cena těchto dat nejvyšší položkou v rozpočtu. Vzhledem k faktu, že bez pořízení dat není možné vyřešit žádný úkol či analýzu, je tomuto kritériu přiřazena nízká míra důležitosti.

            Jak vyplývá z Tab. 2 je cenová výhoda na straně snímků ze senzoru ASTER. Tento aspekt je nutno hodnotit v kontextu s dalšími požadavky a cíli projektu, pro která jsou určena. Nízká cena dat tudíž nemusí být vždy to nejlepší řešení vzhledem ke konečnému vyúčtování projektu.

 

Šířka záběru

Data z družice Landsat 7 (senzor ETM+) jsou dostupná ve čtyřech modifikacích co se týče šířky záběru (viz Obr. 1). Snímek typu Standard Full Scene má rozměry 172×183 km, poloha centroidu u tohoto typu snímku je dána naprogramováním letu a snímání senzoru. Z tohoto snímku lze vytvořit Standard Quarter Scene, scéna, jejíž snímané území má rozměry poloviční od předchozího typu, rozloha území je tedy jedna čtvrtina území zachyceného na snímku předchozího typu. Floating Full Scene je odvozena od Standard Full Scene. Poloha centroidu u tohoto typu snímku je ovšem volitelná v dráze letu družice. Stejně je tomu i u posledního typu, Floating Quarter Scene. Poloha tohoto snímku je volitelná. Dále jsou v nabídce scény Mini (50×50 km) a Micro (25×25 km) [A]. Schéma

            U dat pořízených zařízením ASTER na družice TERRA nemá potenciální zpracovatel těchto snímků na výběr. Jediný rozměr scény je 60×60 km [S].

            Letecké snímky mají poměrně vysokou variabilitu v rozměru území zachyceného na jednom snímku. Nastávají obvykle dvě situace. Snímkování (většinou celé území republiky) provede specializovaná firma na své náklady s určitými parametry a je na zákazníkovi, zda si pro svůj účel tento typ snímku zvolí. V druhém případě se letecké snímky vybraného území pořizují na základě požadavků zákazníka. Velikost území, které je zachyceno na jednom snímku, je ovlivněna např. vlastnostmi snímacího zařízení či výškou letu. Z těchto a dalších  parametrů je také odvozena velikost samotného snímku (v centimetrech).  

Dle plošné rozlohy zájmového území má uživatel několik možností volby družicových snímků. Dva výše zmiňované družicové systémy nejsou ovšem jedinými, které pořizují multispektrální nebo hyperspektrální snímky. Toto kritérium lze považovat za důležité především vzhledem k plošnému rozsahu zájmového území a finančním možnostem uživatele snímků. Nabídka družicových a leteckých snímků na trhu je široká a uživateli dává šanci zvolit takovou velikost zachyceného území, která bude i s dalšími aspekty výběru plně vyhovovat zvoleným cílům.

Povrchová těžba uhlí ovšem neovlivňuje pouze území těsně sousedící s povrchovými doly či souvisejícími objekty. Změny zapříčiněné těžbou jsou pozorovatelné v různých měřítcích. Lze například sledovat plošný rozvoj jednotlivých lomů. Na opačný pól této měřítkové stupnice lze zařadit monitoring zdravotního stavu vegetace, kdy vliv těžby lze pozorovat ve vzdálenosti i v řádech desítek kilometrů. Konkrétním případem této situace může být devastace lesních porostů Krušných hor způsobená průmyslovými aktivitami jako je např. povrchová těžba hnědého uhlí. Autor tomuto kritériu přiřazuje vysokou míru významnosti.

Data ze senzoru ETM+ lze získat v několika velikostech dle plošného rozsahu zobrazeného území, což u senzoru ASTER není možné. Tento fakt s tomto aspektu výrazně znásobuje možnosti využití snímků ze skeneru ETM+ vzhledem k velké variabilitě velikosti snímaného území. V průběhu leteckého snímkování je vzhledem k volitelným parametrům (například výška letu, parametry kamery, apod.) možno zvolit prakticky jakýkoliv plošný rozsah snímaného území zobrazeného na snímku, v čemž překonává i variabilitu rozsahu dat ze senzoru ETM+. Toto srovnání ovšem není na místě vzhledem k celkové odlišnosti leteckého a družicového snímkování.

 

Spektrální knihovny

            Jak pro snímací zařízení ETM+ tak i pro zařízení ASTER jsou zpracovány rozsáhlé spektrální knihovny. Tyto knihovny poskytují velmi přesná data spektrálních projevů povrchů sloužící k porovnání s hodnotami naměřenými kdekoliv na zemském povrchu. Tyto knihovny musí být dále doplněny údaji o specifických okolnostech jejich pořizování (okolnosti měření, meteorologických podmínek, technického vybavení) (Jančík, 2005). Nejpoužívanějšími spektrálními knihovnami jsou knihovny USGS (http://speclab.cr.usgs.gov) a NASA Jet Propulsion Laboratory (http://asterweb.jpl.nasa.gov).

            Přítomnost a použití spektrálních knihoven zpřesňuje a urychluje analýzy družicových snímků. Spektrální projev objektů na snímku je srovnán s hodnotami obsaženými v těchto knihovnách a poměrně přesně je možno identifikovat např. mineralogické či horninové složení daného objektu. Nejsou-li pro daný senzor tyto spektrální knihovny vytvořeny, některé softwarové prostředky umožňují pokročilým uživatelům vytvoření vlastních spektrálních knihoven menšího rozsahu vhodných pro vyhodnocení analýz. Autor tomuto kritériu přiřazuje střední míru významnosti.

 

Časové rozlišení

            Každý oběh kolem Země družice Landsat 7 trvá 98,9 minuty se 14 9/16 orbity uskutečněnými každý den. Družice se tak do výchozí pozice vrací po 16 dnech a opakuje svůj cyklus. V současné době pracují současně družice Landsat 7 i Landsat 5 a přes dané území přelétávají s odstupem 8 dní [A].

            Vzhledem k tomu, že parametry dráhy družice Terra jsou téměř totožné s parametry dráhy družice Landsat 7, je i časové rozlišení téměř shodné, tedy 16 dní. Družice se liší pouze lokálním časem přechodu rovníku [A]. 

            U dat pořízených ve viditelné části elektromagnetického spektra tento interval obvykle narůstá. Tento typ dat je silně ovlivňován atmosférou, z tohoto důvodu může doba mezi pořízením relevantních snímků stejného místa několikanásobně narůst.

            Velmi nízká hodnota časového rozlišení je rozhodující při monitoringu dynamických jevů nejen na zemském povrchu, ale i v atmosféře. V tomto aspektu převyšující letecké snímky nad satelitními. Ovšem i mezi snímacími zařízeními umístěnými na družicích jsou takové (např. Meteosat), které jsou schopny získávat snímky několikrát za hodinu. Autor tomuto aspektu přiřazuje střední míru významnosti.

            V tomto kritériu se oba uvedené senzory umístěné na družicích vzácně shodují. Pouze pokud je brán v potaz fakt, že na oběžné dráze jsou dva funkční senzory Thematic Mapper (TM na družici Landsat 5 a ETM+ na družici Landsat 7), zkracuje se doba u těchto družic na polovinu, tedy 8 dnů, což opět rozšiřuje možnosti jejich využití při studiu dynamických jevů.

Letecké snímky stejného území lze pořídit ve velmi krátkých intervalech v řádech minut či desítek sekund. Tento fakt umožňuje například podrobný monitoring svahových pochodů v povrchových dolech.  

Formát dat

Data družice Landsat 7 jsou poskytována ve formátech CEOS, FAST, HDF, GeoTIFF a NLAPS [T]. Při využití formátu GeoTIFF jsou data uložena v jednom souboru, tento formát je nabízen pouze u dat typu Level 1G. Pro data uložená v jiném z nabízených formátu platí, že každé pásmo je uloženo v samostatném souboru. Odlišnosti těchto formátů spočívají v množství pomocných doplňujících dat, která jsou distribuována spolu se snímkem v dalších souborech. Zpracovatelem a distributorem dat z družice Landsat 7 je EROS Data Center Solux Falls, Severní Dakota.

            Data senzoru ASTER jsou distribuována v jednotném formátu HDF-EOS s přiloženým souborem MET obsahujícím metadata. Jejich distributorem je NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA) prostřednictvím LP DAAC (Land Processes Distributed Active Archive Center), který je součástí EOS NASA (Earth Observating System). LP DAAC distribuuje data i z dalších senzorů družic, které jsou součástí EOS [U].

            Letecké snímky jsou distribuovány buď analogické na matném nebo lesklém fotografickém fotografickém papíře nebo v digitální formě v grafických formátech, nejčastěji JPG a TIFF . Pokud se jedná o data geometricky upravená, je ke každému snímku přiložen i soubor obsahující informace o souřadnicích, případně nadmořské výšce. Autor tomuto kritériu přiřazuje nízkou míru významnosti.

            Zmíněné kritérium je vzhledem k ostatním uvedeným aspektům téměř zanedbatelné. Možnosti širší volby formátů u dat ze senzoru ETM+ umožňují jejich následné zpracování využitím několika různých programových prostředí. Tato výhoda je ovšem téměř nulová, protože téměř všechny z výše uvedených formátů, ve kterých jsou snímky distribuovány, jsou podporovány nejrozšířenějšími programovými prostředky digitálního zpracování obrazu. V tomto kritériu nelze zvýhodnit některý z uvedených druhů materiálů DPZ.

Podpora formátů

            Program ENVI 4.2 umožňuje přímý import všech formátů snímků senzorů ETM+ a ASTER a také import leteckých snímků ve výše uvedených formátech. Totéž je možno konstatovat o programu Idrisi 32 Release Two. Erdas Imagine 8.5 umožňuje import pouze snímků senzoru ETM+, podpora importu dat senzoru ASTER je až od verze 8.7 a vyšší.

            Import formátů leteckých snímků je ve všech uvedených systémech bezproblémový.

            Jmenované programové vybavení – ENVI 4.2, Erdas Imagine 8.5 a vyšší a IDRISI 32 Release Two – je dostupné na katedře geoinformatiky PřF UP Olomouc.

            I přes fakt, že satelitní snímky jsou poskytovány ve specifických formátech, je jejich import poměrně jednoduchý a bezproblémový. Pokud v některé z verzí jednotlivých, i výše uvedených, programových prostředků nelze přímo importovat daný formát, je možno ke konverzi do podporovaného formátu využít jiné programové vybavení a snímek konvertovat do podporovaného formátu nebo provést konverzi do obecně užívaných formátů jako např. IMG, TIFF či GeoTIFF. Autor tomuto aspektu přiřazuje nízkou míru významnosti.   

            Hodnocení tohoto aspektu je shodné s hodnocením předchozího kritéria – vybraná data nejsou v tomto kritériu téměř vůbec znevýhodněna vůči ostatním. Problém nastává pouze při zpracování dat v některé ze starších verzí uvedených programových prostředků, kdy ještě není možné importovat data v některých specifických distribučních formátech.

 

Způsob distribuce

            V zásadě lze vyčlenit 2 způsoby distribuce družicových snímků k zákazníkovi – paměťové médium nebo využití služby File Transfer Protocol (FTP). V první případě je médium zasláno na požadovanou adresu (CD, DVD), v druhém případě je zákazníkovi zasláno přístupové heslo k cílovému uložení na FTP serveru a zákazník provede přenos dat mezi serverem a počítačem [X].  

            Analogové letecké snímky jsou zákazníkovi distribuovány využitím poštovních služeb, u digitálních leteckých snímků je distribuce obdobná jako u družicových produktů.

            Při výběru jakéhokoliv z výše uvedeného způsobu distribuce a následného dodání snímku není při zachování standardních postupů degradována jeho kvalita a informační hodnota. Autor tomuto kritériu přiřazuje nízkou míru významnosti.

            Digitální data nejsou vůči sobě v tomto aspektu vůbec rozdílná. Pouze při požadavku na analogové snímky je nutno počítat s časovými možnostmi určenými pro předzpracování těchto snímků. Při použití poštovních služeb může dojít také k jejich poškození či dokonce ztrátě.

 

 

Domů