Popis výsledného systému
V této části je popsána výsledná aplikace, která sestává ze tří výrazných částí: databázového systému, mapového serveru a souboru formulářů. Přičemž největší důraz je kladen na mapový server.
Databáze
Výsledná databáze nazvaná achron podle projektu, jehož je tato práce součástí, obsahuje 77 tabulek. Z nich je 11 dekompozičních, ty vznikají při tvorbě relací typu M:N, 13 tabulek představuje číselníky, v archeologii označovaných jako hesláře, a 12 bylo vytvořeno jako seznam přípustných hodnot vybraných atributů, u nichž se předpokládá potřeba budoucího rozšíření. Databáze obsahuje také 8 pohledů. Pohled poskytuje uživateli data ve stejné podobě jako tabulka. Data v něm však nejsou přímo uložena, obsahuje pouze předpis pro jejich získání z existujících tabulek. Umožňují nám tedy vytvářet kombinace různých informací napříč databází.
Formuláře
Aplikace obsahuje celkem 21 formulářů. Konkrétní ukázku vzhledu vybraného formuláře nabízí obrázek 1.
Obr. 1: Ukázka uživatelského grafického rozhraní vybraného formuláře
Mapový server
Na obr. 2 je zachyceno uživatelské rozhraní (interface) tak, jak bylo v této práci vytvořeno. Dále jsou podrobněji popsány jednotlivé hlavní části tohoto rozhraní včetně uvedení a popisu jejich obsahu.
Obr. 2: Ukázka uživatelského grafického rozhraní mapového serveru
Následuje výčet konkrétního obsahu složek A, B, C, D, E, F a G podle rozdělení v obrázek 3.
A – vrchní lišta aplikace Vrchní lišta aplikace slouží jako rámec celé aplikace a je v ní umístěna hlavička (název) mapového serveru. V pravé části lišty se nachází odkazy na tři různé funkce a odkaz na nápovědu k používání aplikace označenou jako Pomocník. První z funkcí nazvaná příznačně Odkaz vrátí URL aktuální mapy. Při zadání této adresy do prohlížeče se pak zobrazí vybraný mapový výřez. Druhá funkce Vytisknout umožňuje vytištění přednastavené tiskové sestavy obsahující nadpis, mapu, přehledovou mapku, měřítko a legendu. Zobrazení přehledové mapky je zde volitelné. Poslední ze zmíněných funkcí je Stáhnout mapu. Jejím výsledkem je soubor obsahující pouze obrázek aktuálního výřezu mapy. Je při tom možné vybrat si ze tří různých rozlišení a zvolit možnost GeoTiff, jenž zajistí zasazení obrázku do souřadnic souřadného systému mapy (v našem případě S-JTSK).
B – horizontální nástrojová lišta Horizontální nástrojová lišta obsahuje panel vyhledávací funkce. Jeho součástí je rozvinovaní menu s nabídkou vrstev, ve kterých je možné vyhledávat.
C – hlavní mapové okno V hlavním mapovém okně se zobrazují požadované vrstvy v předem definované vertikální kompozici (například vrstva archeologických lokalit pod vrstvou vodstva). Součástí hlavního mapového okna je navíc grafické a číselné měřítko a posuvník zpřostředkující zoomovací funkci (přiblížení/oddálení mapy resp. zvětšení/zmenšení měřítka). Číselné měřítko nabízí rychlý výběr v seznamu nastavených hodnot měřítkových čísel bez nutnosti vypisování tohoto čísla.
D – vertikální nástrojová lišta Vertikální nástrojová lišta obsahuje tlačítka zajišťující jak základní, tak i rozšířenou funkcionalitu mapového serveru. K základním funkcím patří přiblížení či oddálení (zoom), centrování a posouvání (pan) a funkce aktualizace mapy. Mezi rozšiřující funkce patří identifikace, selekce, automatická identifikace, měření ploch a vzdáleností, přidání bodu POI (Point Of Interest).
E – prostor pro legendu V tomto místě grafického rozhraní mapového serveru se nachází prostor vyhrazen pro výčet vrstev, které je možno v mapovém serveru vizualizovat. Zobrazení vrstvy se provede jednoduše zaškrtnutím checkboxu hned vedle názvu požadované vrstvy. Mapa se pak na základě nastavení automaticky aktualizuje. Všechny vrstvy jsou umístěny do deseti skupin (kategorií) podle svého tematického obsahu. Celá tato struktura má stromovitou architekturu, kde kmenovým adresářem je samotný prostor pro legendu a jeho prvními větvemi jsou výše zmíněné skupiny. Ikona se znakem „+“, která se nachází nalevo od názvu skupiny, odkrývá jednotlivé vrstvy obsažené v dané skupině. Stejná ikona nalevo od názvu vrstvy odkrývá legendu, tedy způsob kartografické reprezentace dané vrstvy v hlavním mapovém okně. U zmíněných ikon se po kliknutí automaticky změní znak "+"" na znak "-". Při opětovné kliknutí se větve stromu analogicky schovají. F – prostor pro referenční mapku (tzv. minimapu) Prostor v pravé části rozhraní pod legendou je vyhrazen pro tzv. minimapu, čili referenční mapka znázorňující aktuální pozici mapového výřezu v rámci celé mapy. Při kliknutí na požadované místo na minimapě se automaticky hlavní mapové okno vycentruje na tuto pozici při zachování původního měřítka.
G – spodní lišta aplikace Spodní lišta aplikace slouží jako rámec celé aplikace. V levé části lišty se nachází funkce zobrazování aktuálních souřadnic podle momentální pozice kurzoru v hlavním mapovém okně. V pravé části lišty se nachází odkazy na domovské internetové stránky Univerzity Palackého v Olomouci a na Katedru geoinformatiky, na které byla tato práce realizována.
Obr. 3: Základní schéma uživatelského grafického rozhraní