Moravská Ostrava

*Pozn. – souřadnice se vztahují na dobu, kdy byla stanice umístěna na ulici Guttmanová.

            V začátku pozorování, tedy v období 1881 – 1914, není jisté umístění stanice. Měřenými a pozorovanými prvky byly teplota vzduchu, vlhká teplota, tlak vodní páry, relativní vlhkost, oblačnost, srážky, směr a rychlost větru. Z pozorovatelů jmenuji M. Karla, F. Geisslera, N. Brückeho. V období prosinec 1914 – květen 1932 stanice nefungovala. Od roku 1932 byla stanice umístěna v areálu Městského stavebního úřadu, kde se pozorovací program rozšířil o minimální a maximální teplotu vzduchu, výpočet relativní vlhkosti, stav půdy a pozorovatel (jmenovitě Josef Himer) zapisoval i atmosférické jevy (kroupy, bouřka, mlha, námraza). Od roku 1935 byla zaznamenávána délka trvání slunečního svitu, celková výška sněhové pokrývky a výška nového sněhu. Později (1937) byla přemístěna na ulici Guttmanovou k obytnému domu (pozorovatel Josef Chovanec), poslední přesun nastal roku 1945 do Městského sadu, kde dochází k velmi častému střídání pozorovatelů (E. Foltýn, A. Machala, J. Kinec). Ve své podstatě stále měla přibližně stejnou nadmořskou výšku (vždy kolem 210 m) a stále byla v hustě zastavěném území.
            Předposledním místem, kde se stanice nacházela, byl dvorek obytného domu, dnes na ulici Pobialova v Moravské Ostravě. Měření zde prováděl a zapisoval Josef Chovanec. Z tohoto místa je také dochováno nejvíce informací (měsíční výkazy meteorologických pozorování jsou uloženy také v archivu města Ostravy). Stanice se nacházela v centru Ostravy, v poměrně husté zástavbě, takže některé měřené prvky jsou značně ovlivněny „stínem“ budov.
            Jelikož se jednalo o klimatologickou stanici, byla zde prováděna pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin středního místního slunečního času, což znamená v 6.47, 13.47 a 20.47 hodin středoevropského času. Stanice zajišťovala pravidelná měření srážek, výšky sněhové pokrývky a výšky nového sněhu (sněhoměrná lať a prkénko), směru a rychlosti větru (odhad pozorovatele), vlhkosti (vlasový vlhkoměr), oblačnosti (odhadem pozorovatele v desetinách pokrytí oblohy) a od roku 1942 teplotu, teplotu maximální, minimální, vlhkou (teploměr), vodní hodnotu pevných srážek (srážkoměr). Od roku 1948 již stanice není klimatologická, ale jedná se o stanici III. řádu, tedy o zaznamenávání teploty vzduchu, srážek, celkové výšky sněhu, výšky nového sněhu.