MAPOVÁNÍ BEZPEČNOSTI MĚSTA OLOMOUCE

Cílem práce je zmapovat bezpečnost města Olomouce z pohledu dopravy, kriminality a životního prostředí. Metodicky je řešení cíle v souladu s bakalářskou prací Lucie Burianové, úspěšně obhájenou na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2009. Bezpečnost je řešena jako multioborový problém z pohledu chodce a cestujícího ve veřejném dopravním prostředku. Hlavní cíl je rozdělen do pěti dílčích postupných cílů. Prvním dílčím cílem je ohodnocení prvků bezpečnosti v oblastech dopravy, kriminality a životního prostředí. Tyto prvky budou shodné s prací L. Burianové. Dalším dílčím cílem je vytvoření datové sady obsahující prvky popisující stav dopravní, kriminální a environmentální bezpečnosti k roku 2018 a souboru podkladových dat pro město Olomouc. Třetím dílčím cílem je sestavit bezpečnostní mapy dílčích témat ve shodě s prací L. Burianové (2009) a z nich syntetickou bezpečnostní mapu města Olomouce se stavem k roku 2018. Čtvrtý dílčí krok je aktualizovat metodiku L. Burianové a přes analytické a komplexní mapy sestavit syntetickou bezpečnostní mapu města Olomouce. Závěrečným dílčím cílem je obě syntetické mapy vyhodnotit, interpretovat a srovnat.

• Ohodnocení prvků

  Pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 67 osob, bylo získáno bodové ohodnocení prvků bezpečnosti. Z dotázaných bylo sedm odborníků na některou z oblastí bezpečnosti a jejich odpověď měla dvojnásobnou váhu.

• Tvorba datové sady

  Pro potřebu bakalářské práce bylo získáno velké množství dat od různých poskytovatelů (MMOl, KGI, Policie ČR, HZS...). Všechna data byla v případě potřeby aktualizována a byla upravena jejich atributová složka.

• Mapy podle Buri09

  Podle bakalářské práce Lucie Burianové (2009) bylo vytvořeno množství analytických a komplexních map a také syntetická mapa zón bezpečnosti města Olomouce.

• Aktualizace metodiky a tvorba map

  Jedním z dalších podcílů byla aktualizace metodiky z práce L. Burianové. Výsledkem byla metodika Sadi19. S jejím využitím byly vytvořeny mapy komplexní a mapa bezpečnosti města Olomouce.

• Srovnání, vyhodnocení

  Na závěr práce byly porovnány jednotlivé mapy. Byla vytvořena infografika porovnávající mapy syntetické, dále vznikly mapy z překryvů a také textové porovnání výsledků s tabulkami.

Odborné konzultace
Pro ujasnění si nejasností při řešení cílů bakalářské práce proběhly konzultace s řadou odborníků. Velká část problematiky byla diskutována s npor. Mgr. Lucií Burianovou, která byla v době práce na bakalářském tématu zaměstnána u Armády ČR na pozici meteo (musím se doptat). Další konzultace o dostupnosti informací, zpracování a vyhodnocování dat od jednotlivých institucí byly provedeny s řadou odborníků z různých oblastí (viz text práce).

Metoda sběru informací a dat
Základní i specifické informace o klíčových pojmech bakalářské práce byly shromážděny z literárních pramenů a kartografických děl zabývající se tematikou bezpečnosti. Prostřednictvím serverů Theses (theses.cz), Scopus (scopus.com) a Web of Science (webofknowledge.com) a vyhledáváním kvalifikačních prací na webu katedry geoinformatiky byly vyhledány práce s tematikou bezpečnosti města. Nejdůležitějším zdrojem byla bakalářská práce Lucie Burianové, ze které byla převzata metodika pro 4 z 5 dílčích cílů a také část dat, která byla dále upravována a následně aktualizována. Velké množství dat bylo po ústní žádosti a mailové komunikaci získáno z Magistrátu města Olomouce (viz výčet konzultací výše). Vybraná data byla poskytnuta Katedrou geoinformatiky (ZABAGED, StreetNet…), Fakultou tělesné kultury UP (parky) nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (vzdělávací zařízení). Většina dat byla poskytnuta ve formátu .shp, jako součást geodatabáze, případně .xls či .csv nebo pouze jako tabulka v analogové formě s nutností dalšího zpracování pro import dat do prostředí ArcMap. Velká část tvorby atributových údajů a část prostorového lokalizování jednotlivých objektů, proběhla manuálně s využitím mapových podkladů serveru Mapy.cz. Především byla využita funkce Panorama umožňující virtuální průchod jednotlivými ulicemi.

Metoda dotazníkového šetření
Pro vytvoření vlastní metodiky tvorby bezpečnostních map města Olomouce bylo provedeno dotazníkové šetření pomocí otázek s tzv. Saatyho metodou (metoda upravena na hodnoty od 0, bez nebezpečí/nízké snížení nebezpečí, do 10, vysoké nebezpečí/vysoké snížení nebezpečí) a doplňujících otázek na vyplňující ohledně míst, která oni subjektivně považují za nebezpečná. Dotazník byl převzat od Lucie Burianové (2009) pro zajištění co největší srovnatelnosti výsledků její a předložené práce. Některé otázky, které směřovaly na nepoužité datové sady, byly odstraněny, jiné naopak přidány. Po prvotní distribuci dotazníku několika vybraným expertům byly zapracovány jejich připomínky. Poté byl znovu distribuován mezi širokou veřejnost a vybrané experty. Experti byli vybíráni především z řad odborníků z určité oblasti bezpečnost. Šetření probíhalo poslední únorový týden roku 2019.

Metody GIS
Pro úpravu a zpracování datových podkladů pro tvorbu map byly využity metody GIS podle knihy Geografické informační systémy a věda (Longley a kol., 2016). U některých dat byly provedeny aktualizace úpravou geometrie nebo doplněním prvků vrstvy. U téměř všech vrstev také proběhla editace atributů, k jejich odstranění nebo naopak k přiřazení nových. Pro zpracování a úpravu dat byly použity nástroje GIS, jednalo se zejména o příkazy Dissolve (zjednodušení vrstev s velkým množstvím objektů), Buffer (tvorba zón kolem vybraných prvků bezpečnosti) nebo Union (spojení vrstev jedné z oblastí bezpečnosti do samostatné vrstvy). Postupně byl vytvořen datový model (přílohy č. 1 až 3) popisující formát, typ dat, zdroj dat nebo názvy atributů základních vstupujících vrstev.

Metody tematické kartografie
Při tvorbě analytických, syntetických a komplexních map bylo postupováno podle publikace Metody tematické kartografie (Voženílek a kol., 2011). Při tvorbě map byly použity metoda bodových znaků (například kamery, veřejné osvětlení nebo sirény), metoda liniových znaků (například komunikace tramvajové nebo autobusové linky) a metoda plošných znaků (například parkoviště, záplavová oblast nebo buffery u komplexních map).

Metoda komparace (srovnání)
Výsledné mapové výstupy byly porovnány s již existujícími bezpečnostními mapami od Lucie Burianové (2009) a byla vytvořena infografika pro jednodušší a přehlednější srovnání výstupů. Mezi srovnávané veličiny byly vybrány plocha jednotlivých zón bezpečnosti, maximální a minimální dosažené hodnoty, vážený průměr iB nebo procentuální zastoupení bezpečného a nebezpečného prostoru. Textové porovnání také proběhlo s pocitovými mapami Olomouce, které vytváří tým dr. Jiřího Pánka (pocitovemapy.cz).

Před samotnou tvorbou map a jejich srovnáním bylo nutné shromáždit relativně velké množství různorodých tematických datových vrstev (viz tab. 2.1 textu práce). Data byla získávána v různých formátech a bylo tedy nutné jejich zpracování (úprava atributů, změna souřadnicového systému nebo aktualizace dané vrstvy), aby co nejlépe vyhovovala požadavkům pro následnou tvorbu map. Pravděpodobně nejdůležitější vrstvou, která zároveň sloužila jako vymezení dopravního a části veřejného prostoru, byla silniční síť. Využit byl po srovnání nabízejících se možností StreetNet, který byl získán z KGI. Mezi další vrstvy použité patří například chodníky, kamerový systém nebo oblast záplavového území. Hlavním poskytovatelem dat pro tuto práci byl MMOl, dále potom KGI, Policie ČR nebo HZS.

Data
Před samotnou tvorbou map a jejich srovnáním bylo shromážděno velké množství různorodých tematických datových vrstev. Data byla získávána v různých formátech a zpracována (úprava atributů, změna souřadnicového systému nebo aktualizace dané vrstvy), aby co nejlépe vyhovovala požadavkům pro následnou tvorbu map. Nejdůležitější vrstvou, která zároveň sloužila jako vymezení dopravního a části veřejného prostoru, byla silniční síť. Využit byl po srovnání nabízejících se možností StreetNet, který byl získán z KGI. Dále byly použity vrstvy chodníků, kamerového systému a oblasti záplavového území. Hlavním poskytovatelem dat byl MMOL, dále KGI, Policie ČR nebo HZS.

Bodového ohodnocení prvků bezpečnosti
Dalším výsledkem práce je bodové ohodnocení prvků bezpečnosti. Toho bylo docíleno dotazníkovým šetřením uskutečněným poslední únorový týden roku 2019. Celkem se ho účastnilo 67 osob. Díky vyššímu množství odborníků z oblasti bezpečnosti bylo dosaženo objektivnějších a kvalitnějších výsledků, nežli je tomu v práci L. Burianové. Váha ohodnocení od odborníka byla dvojnásobná oproti bodovému ohodnocení laickou veřejností.

Analytické, komplexní a syntetická mapa podle Burianové
Celkem bylo vytvořeno 30 analytických map znázorňujících jednotlivé prvky bezpečnosti. Mapy jsou umístěny na třech mapových posterech. Jejich účelem je znázornění dané tematiky a nejsou tedy určeny k analýze bezpečnostní situace. Na základě metodiky z bakalářské práce L. Burianové byly následně vytvořeny komplexní mapy znázorňující dopravní, environmentální a kriminální bezpečnost města Olomouce . U těchto map je již možné pozorovat vliv konkrétních prvků na bezpečnost a také je možné vymezení konkrétních míst s bezpečnostními problémy. U dopravní bezpečnosti se jedná například o vysoce frekventované úseky komunikací (dálnice D35) nebo místa dopravního prostoru s nedostatkem prvků zvyšujících bezpečnost (chodníky, přechody…). Na mapě environmentální bezpečnosti můžeme najít riziková místa v okolí velkých průmyslových objektů manipulujících s nebezpečnými látkami (čpavek, LPG, chlór). U kriminální bezpečnosti potom dominují jako nebezpečné oblasti místa s vyšší koncentrací osob (nádraží, obchodní centra nebo parky). Mezi nejbezpečnější místo u všech komplexních map je možné zařadit centrum města. U dopravní bezpečnosti vyšlo velmi dobře okolí křižovatek s podchody (například křížení ulic Albertova, Hněvotínská, Foerstrova a Štítného) nebo méně frekventované ulice města. Poslední mapou vytvořenou podle metodiky L. Burianové byla syntetická mapa zón bezpečnosti města Olomouce. Stejně jako u původní syntetické mapy L. Burianové mají zóny v okrajových částech hodnoceného území. Důvodem je dálnice s nízkou hodnotou indexu bezpečí a absence dalších míst s vyšší hodnotou indexu bezpečí. Centrální místa jsou naopak výrazně bezpečnější a to díky vlivu velkého množství bezpečnostních prvků. Jako nejbezpečnější zónou byla vyhodnocena oblast hlavního vlakového nádraží, v pocitových mapách dosahuje naopak nejhorších výsledků.

Komplexní a syntetická mapa podle Sadílka
Podle metodiky SADI19 byly vytvořeny tři komplexní mapy bezpečnosti a jedna mapa syntetická. Oproti mapám z metodiky BURI09/BURI19 byla vyjmuta dálnice a železnice a to z důvodu zákazu vstupu chodců. V mapě dopravní bezpečnosti jsou stejně jako v mapě podle Burianové nejrizikovější vysoce frekventované komunikace. Nejlepších výsledků je potom shodně dosaženo na křižovatkách s podchodem nebo na méně frekventovaných ulicích. Velmi podobných výsledků jako u komplexních map podle Burianové je dosaženo také v případě environmentální a kriminální bezpečnosti. Pro tvorbu syntetické mapy bezpečnosti města Olomouce byla vybrána vizualizace pomocí hexagonální sítě. Díky tomu jsou výsledky mnohem detailnější. S mapou z metodiky BURI19 je možné najít určitou podobnost. Okrajové části jsou například mnohem větší bezpečnostní riziko než místa v centru města. Jako nejméně bezpečným místem pro pohyb chodce je ulice Pražská při vjezdu do Olomouce směrem od Mohelnice. Nejvyšší bezpečnost je potom podle mapy dosaženo v centru města. Příčinou tohoto výsledku je především velké množství prvků zvyšujících bezpečnost (chodníky, kamerový systém, sirény…).

Srovnání map a použitých metodik
Součástí práce je také srovnání výsledných map a použitých metodik. U komplexních map byly do tabulek porovnány významné hodnoty umožňující srovnání těchto map. Jedná se o maximální a minimální dosaženou hodnotu, vážený průměr iB (vahou je plocha území s danou hodnotou) a procentuální zastoupení bezpečné a nebezpečné plochy. Větší důraz na porovnání byl kladen na syntetické mapy, které byly cíleně převedeny na jednotnou vizualizační metodu (hexagonální mřížka) a porovnány. Hodnocené území bylo rozděleno do šesti typů. Díky tomu je možné pozorovat rozdíly u jednotlivých map. Ty jsou největší u srovnání map z metodiky BURI19 a SADI19 s původní metodikou BURI09 a to díky výrazně odlišnému hodnocenému prostoru. Největší podobnost je mezi metodikami BURI19 a SADI19. V centru města je u všech porovnání nejmenší množství změn a to díky velkému množství bezpečnostních prvků, směrem k okrajovým partiím je potom patrná výraznější diferenciace prostoru. Srovnání syntetických map doplňuje také infografika. Mapy kriminální bezpečnosti byly v závěru porovnána i s projektem Pocitové mapy města Olomouce.

Cílem práce bylo zmapovat bezpečnost města Olomouce z pohledu dopravy, kriminality a životního prostředí a to podle metodiky z práce L. Burianové (2009) a podle aktualizované metodiky. Hlavní cíl byl rozdělen do čtyř dílčích postupných cílů. Prvním dílčím cílem bylo ohodnocení prvků bezpečnosti v oblastech dopravy, kriminality a životního prostředí. Tento krok byl splněn pomocí dotazníkového šetření uskutečněného poslední únorový týden roku 2019 pomocí Google Forms. Celkem bylo získáno 67 odpovědí. Druhým dílčím cílem splněným v průběhu tvorby bakalářské práce bylo vytvoření datové sady prvků dopravní, kriminální a environmentální bezpečnosti k roku 2018 a souboru podkladových dat pro město Olomouc. Tento dílčí cíl byl časově nejnáročnější kvůli velkému množství shromažďovaných dat. Třetím dílčím cílem bylo sestavení analytických a komplexních bezpečnostních map ve shodě s metodikou z práce L. Burianové a z nich syntetickou bezpečnostní mapu města Olomouce se stavem k roku 2018. Tvorbu analytických map lze subjektivně označit jako jednoduchou. Oproti původním mapám bylo doplněno srovnání bodového ohodnocení znázorňovaného prvku. Spousta otázek se naskytla při tvorbě komplexních map bezpečnosti podle původní metodiky BURI09. Kvůli jejímu nedostatečnému popisu bylo provedení značně komplikované a je blíže popsané v podkapitole 5.1.1 textu práce. Z komplexních map byla následně vytvořena syntetická mapa zón bezpečnosti města Olomouce. Čtvrtým dílčím cílem byla aktualizace metodiky BURI09 a tvorba komplexních map dopravní, environmentální a kriminální bezpečnosti a syntetické mapy bezpečnosti města Olomouce. Snahou aktualizace bylo zefektivnění práce díky odlišnému postupu a zkvalitnění výsledků použitím většího množství prvků bezpečnosti a podrobnějšího hodnoceného prostoru. Závěrečným dílčím cílem bylo vyhodnocení komplexních a syntetických map a jejich srovnání. Výsledky jsou shrnuty tabulkami, mapami, infografikou a textovým vyhodnocením. Výsledky práce najdou uplatnění na řadě oddělení Magistrátu města Olomouce, který již projevil o výsledky zájem a také u Městské Policie Olomouc, Policie ČR či HZS Olomouckého kraje. Výsledky práce byly zaslány některým odborníkům z oblasti bezpečnosti. Podle plk. P. Ošlejška z HZS Olomouckého kraje by výsledky práce mohly najít uplatnění v oblasti plánování. Kpt. M. Vlachová z Policie ČR ohodnotila práci jako dobrou a neměla k ní žádných výhrad. Na základě výsledných komplexních a syntetických map je také možné optimalizovat umístění prvků bezpečnosti (přechody, kamery, sirény) do míst, ve kterých je patrné vyšší nebezpečí. Dále je také možné v případě dostatku dat využití výše popsaných metodických postupů k obdobným mapováním bezpečnosti v dalších městech České republiky a v zahraničí.

The main goal of thesis was to create a map of traffic, criminal and environmental safety of the city of Olomouc according to the methodology used in bachelor thesis of L. Burianová (2009) and according to new and updated methodology. Main goal was divided into four partial goals. First one was evaluation of elements of traffic, crime and environmental safety. This step was accomplished using questionnaire survey (subchapter 4.1). The survey took place during last week of February 2019 using Google Forms platform. A sum of 67 responses were received. The second partial goal was to create an actual dataset from traffic, criminal and environmental security in 2018 and a set of background data for the Olomouc city (Table 2.1). Part was the most time consuming due to the large amount of data collected. The third goal was to compile analytical and component safety maps in accordance with the methodology of L. Burianová's work. Synthetic safety map of Olomouc was created from component safety maps. The creation of analytical maps can be subjectively described as simple. Compared to the original maps, a comparison of the element's score was added. Implementation of original methodology BURI09 was very complicated due to insufficient description, this problem is described in detail in subchapter 5.1.1. Synthetic map of the Olomouc security zones was subsequently created from the component maps (subchapter 5.1.2). The fourth goal was to update the BURI09 methodology and to create comprehensive maps of transport, environmental and criminal safety and the synthetic map of the safety of the Olomouc city (subchapter 5.2). Main goal was to make map-making more efficient thanks to a different approach and to improve the results by using more elements and more detailed space. The final partial goal was to evaluate and compare component and synthetic maps (Chapter 6). The results are summarized by tables, maps, infographics and textual evaluation. The results of the work can find application in a number of departments of the Olomouc city municipality, in the municipal Police of Olomouc, the Police of the Czech Republic and the Fire Rescue Service of the Olomouc Region. The results of the work were also sent to some security experts. According to P. Ošlejšek from the Fire Rescue Service of the Olomouc Region results could find usage in planning. M. Vlachová from the Police of the Czech Republic rated the work as good and she has had no reservations about it. Based on the results of component and synthetical maps, there are also possibilities to optimize the placement of safety elements (transitions, cameras, sirens) in places with higher security risk. It is also possible to use the methodological procedures described above for similar safety mapping in other cities of the Czech Republic and abroad.