Eye-tracking

Závěr

Úkolem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv použitých barev a barevných kombinací na čitelnost informací na digitálních mapách. Pro tento účel byl sestaven experiment na přístroji eye-tracking.

Na samém začátku této práce bylo potřeba zvolit vhodnou metodu pro hodnocení čitelnosti barev v mapách. Na základě této metody bylo vytvořeno celkem 42 otázek obsahujících dvě případové studie. První se zabývala vlivem barevné vzdálenosti a velikosti fontu na čitelnost map a druhá vlivem barevné vzdálenosti a typu kartografické vizualizace na čitelnost. Testování, které bylo provedeno pomocí přístroje eye-tracking, se zaměřilo jak na studenty katedry geoinformatiky ( kartografové), tak i studenty vysokých a středních škol (laická veřejnost). Celkem bylo otestováno 50 respondentů.

Dílčím výstupem jsou výsledky získané testováním, které byly dále vyhodnoceny pomocí statistických metod, konkrétně byl použit Shapiro-Wilkův test normality, ANOVA s dvojitým tříděním a neparametrický Kruskal-Wallisův test.

Na základě výsledků pak byly vysloveny závěry o čitelnosti barev na mapách. Prokázalo se, že při porovnání kartografů s ostatními měli kartografové větší počet správných odpovědí. A také byl potvrzen předpoklad, že nekartografům trvalo o něco déle nalezení správných odpovědí a také měli větší počet fixací. Z výsledků statistických analýz bylo zjištěno, že tón barvy má vliv na čas do zodpovězení otázky a na počet fixací u obou testovaných skupin respondentů. Z výsledků také vyplynulo, že největší pravděpodobnost úspěchu mezi čitelnými a nečitelnými barevnými vzdálenostmi je v rozmezí 15% - 20%.

Dále bylo zjištěno u první případové studie, že u kartografů má barevná vzdálenost významný vliv na čas potřebný k odpovědi. Naopak velikost fontu se ukázala jako statisticky nevýznamná. U nekartografů barevná vzdálenost ani velikosti fontu nemají vliv na čas potřebný k odpovědi.