Vliv velikosti pixelu na použití SFD nebo MFD

Velikost pixelu v gridu zcela zřejmě ovlivňuje jakékoli výpočty na gridu – vždyť to je i podstatou samotné velikosti pixelu. Pixel reprezentuje konkrétní část terénu (nejčastěji čtvercového tvaru) a jeho nadmořská výška, resp. jeho hodnota je výsledkem zprůměrování hodnot reálného povrchu, který v tu chvíli pixel zastupuje. Volba velikosti pixelu je povětšinou odvislá od velikosti zobrazovaného území. A protože hodnota pixelu je hodnotou průměrnou na ploše zastupovanou pixelem, při zvětšování rozměru pixelu se logicky snižuje přesnost reprezentace reálného terénu, snižuje se křivost terénu, statisticky se snižuje rozptyl hodnot, směrodatná odchylka – povrch se stává hladším.

Otázka vedoucí k této analýze zní: Lze lepší, ale složitější MFD při jisté velikosti pixelu při výpočtu FA nahradit horším, ale jednodušším SFD za relativně stejných výsledků? Do jaké míry korelují výsledky výpočtů FA pomocí SFD a MFD pro různé velikosti pixelu? Hypotéza tedy zní: Ano, v úzkém okolí určité velikosti pixelu je průměrná odchylka obou metod při výpočtu FA minimální.

Analýza se snažila ukázat, jakým způsobem se k takovému problému postavit. Na několika vzorových územích proběhla analýza vlivu velikosti pixelu na použití SFD nebo MFD při výpočtu flow accumulation. Byl otestován výpočet pro 12 různých velikostí pixelu a získána řada statistických charakteristik vypočtených gridů FA, resp. rozdílového gridu [SFA - MFA]. Za SFD algoritmus byl zvolen D8, za MFD pak D∞.

V této analýze bylo potvrzeno, že pro daná území pravděpodobně existuje velikost pixelu, okolo které je odchylka gridů SFA a MFA minimální.