N�RODN� PARK SERENGETI
Lokalizace: 130 km SZ od Arushy v pohrani�n�m
p�smu mezi p�nv� Viktoriina jezera a vulkanick�m poho��m
P��rodn� prost�ed�: Oblast st��dav�ho vlhk�ho tropick�ho
podneb� se such�mi lesy, zelen�mi jen v obdob� de��� a such�mi savanami
Nadmo�sk� v��ka: 920-1850 m
Rozloha: 14 763 km2
P�edm�t ochrany: z�chrana p�vodn� krajiny
Specifikace: nekone�n� pl�n� s velk�m mno�stv�m
zv��e
Klima: Studen� noci se st�le st��daj�
s velmi tepl�mi dny, pr�m�rn� denn� rozd�ly �in� asi 15�C, b�hem roku se
m�n� teplota od pr�m�rn�ch 21�C v lednu, kdy je maxim�ln� teplota� 35�C, po �ervencov� pr�m�r 17�C. Vlhkost je
40%, celkov� ro�n� sr�ky jsou kolem 800mm a jsou soust�ed�ny hlavn� do dvou
obdob� de���, od b�ezna do kv�tna, a od listopadu do prosince (Grazzini, 1994).
Historie: A� do 19.stolet�, kdy p�i�li ze severu nom�d�t� Masajov�, kte�� hledali
pastviny, bylo prost�ed� parku po dlouh� obdob� zachov�no netknut�. Ke konci
19.stolet� za�ali p�ij�d�t Evropan�, d�sledky lidsk�ho vm�ov�n� na sebe
nedaly dlouho �ekat. Usazen� skupiny Masaj� a siln� loveck� aktivita Evropan� si vy��daly ochranu
oblasti ji� v roce 1921, v roce 1951 byl vytvo�en NP. Roku 1974 byla
od oblasti odd�lena z�na kr�teru
Ngorongoro, z ni� byl vytvo�en samostatn� park.
Obr.10a. � Grazzini,G.(1994)
Popis: Toto je jedno z nejrozs�hlej��ch a nejslavn�j��ch chr�n�n�ch �zem�
v�chodn� Afriky, rozkl�d� se v severn� Tanz�nii a� k hranic�m
s Ke�ou, v�chodn� od velk�ho Viktoriina jezera. Do oblasti se lze dostat
z Dar-as-Salaamu p�es Arushu za 20 hodin vlakem. Park Serengeti je pro
n�v�t�vn�ky otev�en st�le, m� dobrou vnit�n� s� cest, spr�vn� centrum a
v�zkumn� centrum um�st�n� v srdci teritoria, kde byla vybudov�na �ada stanovi��
pro po�izov�n� divok�ch zv��at. Park m� sv� vlastn� str�ce, kte�� oblast st�le
sleduj�.
V oblasti Serengetsk� pl�n� se vyskytuj� dv� natronov� jez�rka. To
v�t�� se jmenuje Nauktu a zat�p� plochou depresi, obkl��enou pichlav�mi stromy
a k�ovinami. Bahnit� usazeniny v bezprost�edn�m okol� jezera pocukroval
popra�ek vysr�en�ch sodn�ch v�penn�ch a draseln�ch sol�. T�pyt� se jako
�erstv� sn�h a kontrastuje s temnou vodou i s r��ov�m pe��m
plame��k�. Ti s velkou noblesou, pe�livost� i chut� filtruj� drobou�k�
organismy, o�ivuj�c� dno.
Jm�no parku Serengeti je odvozeno z domorod�ho jazyka kmene Masaj�
a do �e�tiny by se dalo p�elo�it jako �nekone�n� pl��, �pl�� bez konce�. Ji�
zmi�ovan� rozloha je od roku 1959, av�ak i to se uk�zalo pro ochranu ojedin�l�ho
p��rodn�ho komplexu m�lo, proto byl park jako celek v�len�n do 23 051km2 velk�
biosf�rick� rezervace organizace UNESCO. Spole�n� se Serengeti sem d�le pat�� sousedn� uzem� Ngorongoro, Lolindo, Maswa,
proslul� ke�sk� Masai Mara
a na z�pad� Ikorongo-Grumeti. K are�lu UNESCO pat�� chr�n�n�
oblast� kr�teru Ngorongoro, kde le��
pochov�n v prost� pyramid� z kamen� legend�rn� Bernhard Grzimek vedle
syna Michaela, jen� p�i v�zkumech v parku zahynul. S v�zvou
�Serengeti nesm� zem��t�, upozor�oval proslul� zoolog od 50.let jako prvn�
sv�tovou ve�ejnost na nebezpe�� hroz�c� v�chodoafrick�mu p��rodn�mu r�ji. Od t�
doby byla ji� p�ijata lep�� opat�en� na ochranu ohro�en�ho sv�ta zv��at. Jednou
prov�dy v�ak nebezpe�� nebylo za�ehn�no. V�n� probl�m st�le p�edstavuje pytl�ctv�.
Odhadem 200 000 zv��at
p�ijde v Serengeti ro�n� o �ivot a na hranic�ch NP ��haj� lovci vysok�, kte�� prahnou po tom,
aby si mohli vyst�elit a skolit tak zv��ata, t�hnouc� mimo hranice parku.
N�kte�� lovci se nezdr�haj� dokonce p�i lovu pou��vat samopal�. Rychl� n�r�st
po�tu obyvatel, hladomor, popt�vka po masu, pot�eba d�eva na otop a kone�n�
p�echod od chovu dobytka k zem�d�lstv�, kter� je mo�n� u domorod�ho
obyvatelstva v posledn�ch letech pozorovat, je�t� tlak na Serengeti
zes�lily (G�bel, 1999).
P��roda: Krajiny Serengeti je tvo�ena �irok�m l�vov�m plat�, ze kter�ho
roztrou�en� vystupuj� reli�fy sopek, pokryt� z v�t�� ��sti travnat�mi
savanami a ve st�edu savanami s ak�ciemi. Pod�l vodn�ch tok� se t�hnou
pruhy ojedin�l�ch galeriov�ch les�, soust�ed�n�ch p�edev��m v z�padn�
��sti, kde jsou tak� mal� jezera a z��dla�
s hojnost� vody.
Krajin� Serengeti
dominuje velk� po�et n�dhern�ch zv��at: �ij� zde t�m�� v�echny druhy velk�ch
africk�ch savc� jako pak�� h��vnat�, zebra, �irafa, antilopa a gazela, je�
vytv��� v obdob� migrace efektivn� pohyblivou pod�vanou. Serengeti ob�vaj�
lvi, gepardi, leopardi, hyeny, sloni a �ern� nosoro�ci. Za zm�nku stoj�, �e za
jeden den zkonzumuj� v Serengeti jen v�ichni b�lo�ravci 4000 tun tr�vy.
Sou��st� tohoto n�rodn�ho parku je rezervace Masai Mara (ke�sk� ��st parku), jen� se
rozkl�d� na
1 510 km2 ,
kde turistick� kancel�� organizuje krom� norm�ln�ch safari v d��pech i safari
v bal�nech napln�n�ch hork�m vzduchem.
Tato oblast, za koloni�ln� �ry jedno z nejslavn�j��ch lovi��, byla
je�t� pod britskou vl�dou prohl�ena v roce 1961 Obr.10b. - Grazzini,G.(1994) a
rezervaci pro zv��. O n�co pozd�ji byla omezen�� ��st oblasti chr�n�n� nav�c jako n�rodn� park, a nakonec,
v roce 1977, bylo �zem� o celkov� rozloze 1 812 km2 zmen�eno na
sou�asnou velikost a dostalo statut n�rodn� rezervace s �pln�m z�kazem
lovu. Masajov�, kte�� v oblasti po stalet� s�dlili, dostali povolen�
z�stat. �zem�m prot�k� �eka Mara se sv�mi p��toky a b�ehy t�chto �ek jsou
jedin�mi m�sty v parku, kde lze naj�t sv�e zelen� plochy de�tn�ho lesa.
Nejroz���en�j��m typem m�stn� vegetace je typick� savana, na n� jsou
roztrou�en� n�zk� k�oviny a ak�cie, v obdob� de��� se krajina intenzivn�
zazelen�, zat�mco v nesu���ch obdob�ch zbarvuje do �ervenohn�da.
V rezervaci �ije mnoho zv��at a jejich sez�nn� migrace do Serengeti tvo��
obrovsk� tmav� proud nap��� savanou (Grazzini, 1994).