Botanická zahrada a rozárium se rozkládá na východ od Mlýnského potoka (Bezručových sadů) až po třídu 17. listopadu. Severní hranice je tvořena komunikací mezi objektyA. M. C. (bývalá S-klub) a tenisovými kurty. Jižní hranici vymezuje stadion a pozemky TJ Lokomotiva. Pozemek botanické zahrady a rozária je součástí Výstaviště Flora Olomouc a.s.Zahradu lze rozdělit do dvou částí a to na Botanickou zahradu a Rozárium. Celková rozloha činí 8,5 ha, z čehož plocha 3,5 ha náleží rozáriu.

Území bylo poprvé využito k výstavním účelům v roce 1971, kdy byly upraveny trávníkové plochy se záhony podzimních rostlin, následovala výsadba dřevin. O rok později byl park obohacen o velké Rozárium o výměře, které se rozkládá na východní straně a zabírá vyvýšené místo v předpolí pevnůstky až po Třídu 17. listopadu. Rozárium vzniklo z iniciativy Rosa Klubu Českého zahrádkářského svazu. Vše bylo provedeno podle projektu zahradního architekta Emila Zavadila z Prahy. Rozárium obsahuje asi 15 000 růžových keřů o téměř čtyřech stech druzích a odrůdách. Na zbytku zahrady se podílel architekt Ivan Otruba z Brna. vznikly zde tzv. „Zahrady národů“ – Gruzínská, Krymská, Ukrajinská, Lotyšská, Maďarská, Bulharská, Izraelská atd. Vytvářely se postupně od roku 1975. Byly ukázkou specifik cizí zahradní kultury.

V roce 1979 bylo na terase pevnostního valu zbudováno alpinum.

V roce 1996 bylo mezi hlavní obvodovou cestou a Mlýnským potokem vytipováno místo pro instalaci dřevěných soch-„sloupů“, které vznikají každoročně na sympoziu „Sloup“-pořádaném Galerií Caesar.