Zhodnocení výsledků
Data z projektu GLOBE jsou využitelná pro implementaci GIS do škol, je však nutné vybrat na internetu taková data, která jsou vhodná pro práci s geografickými informačními systémy. Vybrání vhodných dat předpokládá, všimnout si některých skutečností. Pokud data budou vybírat samotní vyučující, lze předvídat, že se setkají s některými problémy a poměrně složité internetové stránky je mohou od další práce s těmito daty odradit.
Na základě získaných zkušeností během zpracovávání bakalářské práce a především při práci s internetovými stránkami projektu GLOBE si dovoluji stanovit některé body, kterých by si měl uživatel všimnout při stahování dat z internetových stránek projektu GLOBE, chce-li se vyvarovat zbytečných chyb a získat kvalitní a využitelná data:
- uvědomit si jaká data uživatel potřebuje
- data prozkoumat a dobře se s nimi seznámit - vybrat vhodná a využitelná data
- všimnout si, kolik měření bylo v datové sadě uskutečněno a kolik škol data měří
- uvědomit si, zda uživatel potřebuje data pokrývající celý svět, nebo data vztahující se k určitému regionu (státu)
- data prohlídnout pouze v prohlížeči
- seznámit se z legendou a významem jednotlivých sloupců v tabulce
- všimnout si neměřených hodnot (záporných čísel -99,999)
Jak bylo uvedeno výše, projekt GLOBE nabízí data, která lze vhodným způsobem využít při implementaci GIS do výuky na středních školách. Je však důležité uvědomit si nejen klady těchto dat, ale také zápory a nedostatky, které komplikují využívání GLOBE dat při výuce GIS. Níže uvádím základní pozitiva a negativa při využívání dat z projektu GLOBE a vše je pak shrnuto v Tabulce 4.
Tab. 1: Pozitiva a negativa datových sad GLOBE
|
POZITIVA při využívání datových sad GLOBE |
NEGATIVA při využívání datových sad GLOBE |
|
data lze stahovat ve formátu shp |
nepřehlednost a složitost internetových stránek |
|
různost témat měření |
složitost výběru konkrétních charakteristik |
|
zobrazení dat ve webovém prohlížeči |
rozdílné množství dat v jednotlivých sadách |
|
možnost zobrazit množství a rozmístění vybraných dat do mapy v prohlížeči |
data nepokrývají rovnoměrně celý svět |
|
ukládání pouze vybraných charakteristik |
nepravidelné měření dat |
|
data z meteorologických stanic světa |
problémy při stahování většího objemu dat |
Některé datové sady jsou velmi dobře využitelné pro výuku, některé však naopak díky například malému počtu dat nebo nepravidelnému měření lze využívat ve výuce jen omezeně. Využitelnost jednotlivých datových sad stručně shrnuje Tabulka 5.
Tab. 2: Využitelnost jednotlivých datových sad
|
Datová sada |
Množství dat |
Pestrost témat |
pravidelnost měření |
Pokrytí světa |
|
Atmosféra |
+ |
+ |
+ |
+ |
|
Hydrosféra |
+ |
+ |
0 |
0 |
|
Pedosféra |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Krajný kryt (Landcover) |
0 |
+ |
- |
- |
|
Fenologie |
- |
0 |
- |
- |
|
Data z meteor. stanic světa |
+ |
0 |
+ |
+ |
+ dobře využitelná data 0 využitelná data - špatně využitelná data
Pokud získáme z internetových stránek vhodná a potřebná GLOBE data, lze jich dále využívat pro práci s GIS. Tady už záleží především na učiteli, jak bude kreativní nebo dostane prostor od ředitelství a dovede využít data GLOBE při implementaci GIS do výuky. Jedním ze způsobů konkrétního zapojení je vytvoření metodických a pracovních listů, podle kterých studenti samostatně řeší zadaný úkol. Při tvorbě cvičení je nutné vhodně zvolit délku projektu tak, aby nebyl příliš dlouhý, ale ani příliš krátký, aby se např. talentovaní žáci v hodině nenudili. Důležité je také vytvořit projekt tak, aby byl zajímavý a dovedl udržet žákovu pozornost. Měli by se střídat různé úkoly a snažit se využít všech nástrojů a funkcí, které daný software umožňuje. Úkoly by měly být jasné a srozumitelné.
Data z projektu GLOBE dovolují kombinovat geografickou složku se složkami biologickými a chemickými a vhodně doplňují učivo o životním prostředí. Geografické informační systémy umožňují graficky znázornit vazby mezi jednotlivými složkami a tak v žácích podpořit komplexní chápání okolního světa.