Geomorfologická charakteristika

(Vel.: 1122x1587 bodů, 292 kB)

Geomorfologická struktura

Reliéf Přírodního parku Terezské údolí je výsledkem vzájemného působení exogenních a endogenních geomorfologických pochodů.

Charakteristickým rysem reliéfu je kerná stavba, kterou je možno studovat z tvaru říční sítě (pravoúhlá) a z průběhu zlomových svahů. Hlavní tektonické linie, podle nichž došlo k vertikálním tektonickým pohybům zemské kůry a tím k rozčlenění území na jednotlivé kry, mají směr od SZ k JV a nachází se v jihozápadní části zájmového území.Kromě kerného členění ve směru SZ-JZ je možné rozlišit jednotlivé kry i ve směru VSV-ZJZ. Podle těchto ker došlo k jednostrannému uklonění dílčích ker ve směru údolí Šumice. Reliéf studované oblasti byl dále modelován erozně-denudačními pochody do dnešní podoby.

Na území přírodního parku je možné pozorovat vliv modelace terénu periglaciálními pochody v pleistocénu. Příkladem periglaciálních jevů je mrazové načechrání hornin a s tím související hákování vrstev na svazích (Veselý, 1991). Tento jev lze pozorovat na okraji plošiny nad těžební stěnou kamenolomu v Náměšti na Hané, zahloubeném v pravém břehu údolí Šumice.

Ve studovaném území nalezneme na rozvodích zbytky zarovnaného povrchu ve formě plošin. Do tohoto povrchu je výrazně zahloubeno údolí říčky Šumice. Údolí říčky Šumice je údolím průlomovým. "Průlomové údolí je takové údolí, kde vodní tok protékající nižším reliéfem vtéká do území s vyšším reliéfem a dále pokračuje jeho tok opět nízkým reliéfem." (Veselý, 1991, s.6). Údolí Šumice začíná pod obcí Laškov výraznými příkrými svahy. Ve studovaném území se několikrát mění téměř pravoúhle jeho směr a jeho svahy se postupně směrem k Náměšti n. H. snižují. Údolí je ploché a široké s rovným dnem tvořeným fluviálními sedimenty. Na západním okraji Náměště na Hané končí jako údolí s výraznou asymetrií svahů (pravý břeh je vyšší a příkřejší).

Studované území je téměř nepostižené antropogenními změnami. Pouze ve východní částí údolí u Náměště na Hané je již zmiňovaný kamenolom, který však existoval už koncem 19. století a je již desítky let mimo provoz.

Regionálně-geomorfologické členění

Zkoumaným územím prochází hranice mezi Alpsko-himalájským a Hercynským systémem. Téměř celý Přírodní park Terezské údolí se nachází v Hercynském systému v okrsku Ludmírovská vrchovina a jihovýchodní okraj území zasahuje do okrsku Přemyslovická pahorkatina. Pouze malá část přírodního parku, východní cíp, náleží k okrsku Křelovská pahorkatina, který je součástí Alpsko-Himalájského systému. Podrobné regionálně-geomorfologické členění ukazuje mapa.

Nejvyšším vrcholem zájmové oblasti je Křemela s nadmořskou výškou 406 metrů. Dalším významným vrcholem je Remíz, který měří 368 m n.m. Tyto významné kóty jsou součástí Ludmírovské vrchoviny.

Ostatní fyzickogeografické charakteristiky: geolografická, hydrogeografická, klimatická, pedogeografická a biogeografická.