Hodnocení cestovního ruchu Olomouckého kraje v prostředí GIS

Přemysl BŘEZOVIČ – pbrezovic@seznam.cz

– cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit cestovní ruch Olomouckého kraje prostřednictvím SWOT analýzy v prostředí GIS a navrhnout postup hodnocení cestovního ruchu.

– důležitou částí hodnocení cestovního ruchu – analýza předpokladů cestovního ruchu –především informace týkající se ubytovacích kapacit zkoumaného území, potenciálu cestovního ruchu, zařízení občanské vybavenosti apod.

např.:

Návštěvnost podle ubytovaných hostů Olomouckého kraje k 31. 7. 2001 (zdroj: ČSÚ)

okres	počet hostů		počet přenocování		průměrná délka pobytu [dny]
okres	celkem	cizinci	celkem	cizinci	celkem	cizinci
Jeseník	81 788	23 261	527 024	103 098	7,4	5,4
Olomouc	92 074	30 818	248 345	79 977	3,7	3,6
Prostějov	37 079	8 486	113 875	26 991	4,1	4,2
Přerov	44 841	15 436	337 791	69 532	8,5	5,5
Šumperk	115 182	28 268	455 082	95 962	5,0	4,4
Olomoucký kraj	370 964	106 269	1 682 117	375 560	5,5	4,5
Česká republika	10 765 987	5 193 973	38 417 151	16 853 859	4,6	4,2
Republikový průměr	768 999	370 998	2 744 082	1 203 847	4,6	4,2

– vybrány formy a aktivity cestovního ruchu, které se největší měrou podílí na jeho realizaci – pěší turistika, cykloturistika, sjezdové zimní sporty, rekreace vázaná na objekty druhého bydlení a lázeňský a kulturně poznávací cestovní ruch.

– na těchto formách cestovního ruchu pomocí GIS metod provedeny prostorové analýzy jejich intenzity (či hustoty výskytu), které vypovídají o jejich silných a slabých stránkách. Ze vzájemného porovnání (či rozdílu) potenciálu a prostorového rozmístění formy cestovního ruchu bylo možno odvodit protipólní oblasti – s nízkým využitím potenciálu a s vysokým využitím, které vypovídají o příležitostech a hrozbách.

např.:

– ze všech získaných poznatků vytvořeny přehledné tematické tabulky znázorňující silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby

např. :

Přírodní složka a sportovně turistický cestovní ruch

Silné stránky	Příležitosti
§ vysoký přírodní potenciál (zejména oblast hrubého Jeseníku) § vysoký počet NPP a NPR § hustá síť turistických tras – zejména v oblasti Hrubého Jeseníku a v okolí Šternberku § hustá síť cyklistických tras – zejména v okolí Červenohorského sedla a Hranic § vysoká kapacita sjezdových zimních sportů – Staré Město, Ramzová, Červenohorské sedlo § vysoká intenzita rekreace vázané na objekty druhého bydlení v okolí Prostějova	§ rozvoj pěší turistiky v okolí Hanušovic a Uničova § rozvoj cykloturistiky v okolí Šumperka, Hanušovic a Zábřehu § rozvoj zimních sjezdových sportů v okolí Žulové § vývoj ekologicky zaměřeného cestovního ruchu
Slabé stránky	Hrozby
§ nízká kapacita koupališť a bazénů (na 1 000 obyvatel) v okolí Olomouce a Jeseníku § nulová hustota cyklistických tras v okolí Zábřehu § nulová hustota turistických tras v okolí Uničova	§ narušení přírody na jihu CHKO Jeseníky vysokou intenzitou pěší turistiky § narušení přírody v CHKO Jeseníky (okolí Červenohorského sedla) a v CHKO Litovelské Pomoraví (okolí Litovle a Horky nad Moravou) vysokou intenzitou cyklotutistiky § narušení přírody v CHKO Jeseníky (okolí Červenohorského sedla a Ramzové) vysokou intenzitou zimních sjezdových spotů

– tato práce slouží jako návod pro využití metod GIS při zpracování SWOT analýzy, do které vstupují prostorová data. Vzhledem ke komplexnosti a složitosti SWOT analýzy ji nelze celou provést v prostředí GIS. To slouží jako doplněk pro prostorovou lokalizaci jednotlivých stránek SWOT analýzy.

Slabé stránky

Hrozby