Jak je na tom naše

Včelaření?

Výsledky projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev

Začít

Historie

Česká republika se na jaře 2014 zapojila do mezinárodního projektu zaměřeného na monitoring ztrát včelstev. Sledování ztrát zaštiťuje asociace COLOSS sídlící ve Švýcarsku. Monitoring je založen na konceptu citizen science neboli občanské vědy - včelaři se zapojují do vědecky řízené studie. Kolem poloviny března je každoročně zveřejněn dotazník, s otázkami ohledně přezimování včestev, léčby včelstev, zdrojů snůšky i třeba délce a způsobu včelaření. Díky odpovědím včelařů získáváme přehled o situaci a problémech českého včelařství. Výsledky navíc můžeme porovnat se situací v zahraničí, neboť monitoring běží dle jednotné metodiky ve více zemích.

Počet respondentů dotazníkového šetření za roky 2016-2018

Každoročně se snažíme oslovit všechny včelaře v ČR. Využíváme k tomu včelařský tisk, internet i se se včelaři setkáváme na konferencích a přednáškách. Každoročně pořádáme na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci workshop a seminář, na který zveme zahraniční hosty i přímo se včelaři probíráme výsledky, ke kterým jsme na základě dat došli. Spolupráce mezi akademickou i ryze praktickou včelařskou společností vysoce přínosné pro obě skupiny.

Hustota zavčelení

Česká republika patří k jedněm z nejvíce zavčelených zemí Evropy. Na jeden kilometr čtvereční je zde umístěno v průměru 8 včelstev. Vysoká hustota zavčelení má pozitivní vliv na dostatečné opylení hospodářských i divokých plodin, na druhou stranu ale také vede ke zvýšenému riziku přenosu nemocí mezi včelstvy. S tímto rizikem musejí včelaři počítat hlavně v létě, kdy může gradovat napadení včelstev parazitickým roztočem Varroa destructor. Mapy hustoty zavčelení vznikly na základě informací, které poskytlo Ministerstvo zemědělství ČR.

Průměrná hustota zavčelení v letech 2015-2018

Nejvíce zavčelený region 2015-2018

Nejméně zavčelený region 2015-2018

Ztráty včelstev

Jedním z hlavních cílů monitoringu je sledovat ztráty včelstev. Již nyní máme porovnání ztrát včelstev za posledních 5 let, jak je ve svých odpovědích uvedli respondenti studie. Díky hlášením od včelařů můžeme sledovat ztráty včelstev v jednotlivých regionech. Opakující se vyšší ztráty včelstev totiž nejsou plošné v celé ČR, ale liší se mezi kraji i daleko menšími lokalitami, které jsou odděleny nějakou přírodní bariérou, např. hřebenem kopců. Sledování ztrát včelstev je i investice do budoucnosti, protože nám umožní analyzovat vývoj situace za delší období.


Monitoring ztrát včelstev běží i u našich sousedů, ztráty včelstev můžeme porovnat a zjišťovat, zda jsou na tom okolní státy podobně. Níže graf je graf se ztrátami včelstev v okolních zemích a v celé Evropě.

Úhyn včel

Smutný pohled na plást při jarní prohlídce včelstva. Včely uhynuly, mohly vyhladovět během dlouhého zimního období nebo uhynout na nějakou z chorob. Přezimování včelstev zajišťuje tzv. dlouhověká zimní generace včel, která se líhne během letních prázdnin. V tu dobu, kdy většina lidí je na letní dovolené, se již rozhoduje o úspěšnosti přezimování včelstev.

Vyhladovělé včely

Typický pohled na včelstvo, kterému přes zimu došly zásoby. Včelstvo se asi snažilo zesílit ještě během podzimu, kvůli tomu si ale spotřebovalo zásoby, které jim chyběly v zimě.

Mrtvolky na dně úlu

Mrtvolky včel nalezené na dně úlu uhynulého včelstva. Ve včelstvu zimuje přibližně 15000 včel, ne všechny včely se dočkají jara. Problém nastává, pokud uhyne větší počet včel, než je obvyklé. To může včelstvo oslabit a zvýšit i jeho citlivost k chorobám.

Jarní úklid v úlu

Včelaři na jaře vymetají uhynulé včely z úlů. Pokud to neudělá včelař, tak samy včely odklidí uhynulé včely ze svého obydlí. Jsou totiž potenciálním zdrojem nákaz. Včely jsou čistotné, prostředí úlu uklízení a navíc i lakují propolisem. Což je pryskyřice z rostlin, která má antibakteriální účinky.

Proč nám hynou včelstva

Varroóza

Kdyby včelaři včelstva neléčili, je téměř jisté, že napadená včelstva během 2 - 3 let uhynou. Od dob zjištění varroózy v Evropě jsme se posunuli od používání syntetických léčiv k léčení přípravky na přírodní bázi. Existuje mnoho přípravků k léčení varroózy. Včelař si může vybrat, jakou metodiku léčení použije. Metodiky však mají různou účinnost, takže včelař musí být ve svém výběru velmi obezřetný.

Virózy včel

Některé virózy lze snadno poznat okem. Jakmile se ve včelstvu nacházejí včely s poškozenými křídly, je zle. Jde o typický příznak akutní varroózy a hrozí brzký kolaps včelstva. Bez pomoci včelaře je včelstvo odsouzeno k smrti. Mnoho virů je včelstvo přítomno neustále, projeví se však až při výraznějším oslabení včelstva. To může způsobit právě roztoč Varroa destructor nebo i činnost člověka - postřiky polí či sadů nebo nedostatek snůšky.

Poznáš nemocnou včelu?

Nosematóza

Včely nakažené houbou Nosema spp. nemohou trávit potravu. Mají doslova zažívací potíže, takže se i často pokálejí přímo v úlu. To by zdravá včela nikdy neudělala, protože včely jsou velmi čistotné. V dotazníku se ptáme na výskyt pokálených včelstev. To může souviset s nevhodnou snůškou (melecitosa) nebo i s dalšími podmínkami na stanovišti. Dlouhodobě nás zajímá, zda se podobné symptomy vyskytují na stejných místech pravidelně. Nosematóza nebo jarní úplavice potrápila včelstva v zimě 2016/17. Včelaři měli možnost si vzorky mrtvolek nechat zdarma vyšetřit. Někteří nabídky využili a díky nim máme potvrzený výskyt houby Nosema ceranae.

Mapa zobrazuje výskyt pokálených včelstev, laboratorní vyšetření k potvrzení nosematózy (Nosema ceranae) provedl MVDr. Martin Kamler z Výzkumného ústavu včelařského (www.beedol.cz)

Mor včelího plodu

Mor včelího plodu se okem v prvotní fázi nákazy dá poznat jen velmi těžko. S jeho diagnostikou musí pomoci laboratorní vyšetření. Naopak silně nakažená včelstva lze poznat - jsou slabá a larvy v nakaženém včelstvu se rozpadají na kašovitou táhnoucí se hmotu. Výskyt moru včelího plodu kontroluje Státní veterinární správa. Pokud se na včelnici mor včelího plodu vyskytne, vymezi se ochranné pásmo, které má zabránit dalšímu šíření choroby. Pak nezbývá nic jiného než včelstvo zlikvidovat, aby nenakazilo ostatní včelstva. Včely totiž mohou doletět až 5 km daleko!

zdroj: www.svscr.cz

Příškvar

Klinický pohled na nemocné včelstvo - larva se rozpadla a uschla, vznikl z ní tzv. příškvar.

Klinický příznak moru rozpadlé larvy

Kontrola příznaků moru včelího plodu. Do buňky s včelí larvou se vloží sirka, pokud je larva nakažena morem včelího plodu, rozpadne se a vzniklá hmota se bude na sirce hlenovitě táhnout.

Klinická prohlídka

Párátkem se odrývají podezřelá víčka a hledají se rozpadlé a uhynulé larvy. Pokud se takové larvy ve včelstvu nacházejí, je to jasný příznak moru včelího plodu.

Buňka bez larvy

Víčko buňky bylo podezřele proděravělé, po jeho odkrytí jsme nenašli zdravé vyvíjející se včely ale příškvar, což indikujje chorobu a mnoho starostí pro včelaře. :-(

Snůšky 201-2017

Mapa plodin, z nichž měli respondenti studie významnou snůšku z dat dotazníku v roce 2017. V mapě jsou pokryty jen ty oblasti, z kterých máme k dispozici odpovědi. Velikost kolečka udává počet odpovědí (čím větší kolečko tím více odpovědí) u konkrétní plodiny.

Využití krajiny

Land use nebo-li krajiný pokryv je podle ČÚZK: Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů, vodních těles. Doporučujeme navštívit stránku One Soil, kde se můžete i zpětně podívat kde se na kterém poli co pěstovalo či pěstuje a podle toho umísit své včelnice.

Krajinný pokryv

Česka, Rakouska a Slovenska podle Corine Land Cover 2012

Co za plodinu vám rostlo u včelnic?

Druhy medu

Většina lidí si s pojmem včela vybaví sklenici s medem. V různých oblastech lze od včel získat spíše květový med, jinde spíše tmavý medovicový med. Druh medu je závislý na lokální květeně a okolních lesích.

Vyplňte i vy náš dotazník :-)

Vyplněním dotazníku níže, pomůžete s rozvojem projektu COLOSS. Přesnější výsledky z dotazníkového šetření se vám vrátí ve formě přesnějších informací jak zlepšit své včelaření.

RNDr. Jan Brus, Ph.D.
Hlavní geoinformatik

Katedra Geoinformatiky
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
17. listopadu 50, Olomouc 771 46

tel: +420 585 634 516
e-mail: jan.brus@upol.cz
web: www.geoinformatics.upol.cz

Kontakty

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D.
Národní koordinátor projektu

Katedra biochemie
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
Šlechtitelů 27, Olomouc 783 74

tel: +420 585 63 4920
tel: +420 724 758 774
e-mail: monitoring.vcely@gmail.com
web: www.coloss.cz

Jakub Kaplan
Zpracovatel storytellingu

Katedra Geoinformatiky
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
17. listopadu 50, Olomouc 771 46

tel: +420 585 634 516
e-mail: jakubkaplan@seznam.cz
web: www.geoinformatics.upol.cz